Sielencer wrote: No říkal jsi že málokdo ten zápřah vydrží. Měl jsi tím namysli psychickou zátěž vyplývající z hraní nebo prostě břímě které Tým naloží na záda mladému DM adeptovi, které musí unést aby se stal právoplatným DM? Já to pochopil jako druhou možnost a i když nevím, co všechno obnáší, napadlo mě že kdyby neměl naloženo tolik, došel by dál 
1. Studium všech věcí co DM potřebuje vědět (používání nástrojů, reálie, dění ve všech guildách, DM fórum je snad stejně rozlehlé jako tohle veřejné co se týče informací - je to jako bys přišel na Thalii nový a muses ses vše naučit. Potřebuješ vědět hodně o NPC a vůbec. Tohle vše musíš předtím nebo v podstatě zároveň, co se teprve stáváš užitečným. Navíc NWN systém není nijak zvlášť přátelský pro DM, ještě stále mne občas postraší jednoduše zvolitelná možnost - přemístit všechny hráče na zvolené místo. 
2. Žere to čas. Hodně času a leckdy strávíš hodiny ve hře přípravou něčeho, co pak není, potřebuješ se domlouvat s hráčema, domlouvat s DM, kdy kdo logne, připravovat si podklady, upravovat lokace (a pak třeba spadne server a 5 hodin příprav je v háji)... v podstatě podobné, jako když vedeš hráčskou gildu v tomto. Pokud už jsi měl předtím s časem problémy, tak tady mohou ještě narůst, ale zároveň už tě nenutí logovat snaha expit postavu ani chuť jít s kamarádama na výpravu. Takže tě to do hry může přestat tahat, ty začneš víc řešit reál a najednou vlastně neloguješ.
3. Jsi omezený ce se týče tvých herních možností. DM jsou většinou vybíráni z hráčů, co už se tu nějak projevili v dobrém a ti už mají často rozjeté postavy, jsou aktivní v guildách a podobně. To musíš jako DM omezit. Prostě DM nemůže být jako hráč příliš aktivní v CvC i pokud by jinak byl se svou postavou (není to fér vůči ostatním, protože má víc informací), nemůžeš být moc aktivní v nějaké gildě (stejný důvod a navíc to svádí k subjektivnímu pohledu na hru) a podobně. Takže postupně vnímáš, že jako hráč se zhoršuješ v ovládání své postavy a i když se třeba ve hře dějí velmi zajímavé věci (vznikne nový spolek tvých kamarádů, tvoji kamarádi dostanou někde na budku, parta kterou máš řád začne konečně zase pořádně hrát a chodit dungy a mizet ti s levelem, zajímavé IC dění...), tak vlastně nemůžeš jako hráč moc reagovat.
4. Musíš si vytvořit určitý odstup vůči svým kamarádům ve hře a to postupně začne měnit vaše vztahy. Původně jsi s nimi třeba na nějaké DM nadával a teď jsi náhle v "nepřátelském táboře", zjistíš, že věci nejsou černobílé a musíš být loajální k týmu. Zjistíš také, že podobně jako tě někteří lidé často posuzují podle postavy co zrovna aktuálně hraješ a neoddělují striktně to co jsi jim provedl s postavou od konfliktů hráčů, tak podobně ti mají někteří lidé ještě i po měsících, případně letech za zlé co jsi jim provedl s npc.
5. Dřív nebo později zákonitě narazíš na lidi, se kterými budeš mít spor, kteří se tě budou snažit naštvat, znechutit a nebo prostě se jen chovají stylem, že tě neustále vyčerpává ovládat se, abys po nich nevyjel. Zatímco jako hráč je prostě pošleš do pr..... a ignoruješ je, jako DM to tak úplně nejde, pokud chceš být fér a reagovat za svět. Takže i když ti někdo už po padesáté píše kvůli hovadině, co tě neřeší bavit, snažíš se nějak aspoň v nutné míře vyhovět. Kromě toho dřív nebo později se do tebe nejspíš někdo obuje i na fóru. Buď vážně uděláš chybu a nebo si prostě jen nesedneš s někým, kdo má jako hráč jiný styl hraní (DM vzešlá z rp hráčů mívají někdy problém s notorickýma creeperama, kteří znají perfektně systém a obráceně). Časem je někdy těžké ubránit se znechucení, zejména pokud jako nováček začínáš s nadšením a ideálama co všechno uděláš a změníš a tak.
6. Máš mnohem větší možnosti než jako hráč, takže je zde mnohem větší pokušení jich zneužít. Vytáhnout kamaráda od Astharotha nebo třeba boostunout svou postavičku, když vidíš, jak ti ostatní se kterými si hrál utíkají s levelem a výbavou. I tohle se stalo pár jinak dobrým DM osudným.
7. Tvůrčí krize. Leckdy jsi loglý jako DM, máš pocit že hráči ani nechtějí dělat něco jiného než creepit nebo kraftit a že je vlastně ani nemáš jak pobavit a zlepšit jim hru. Lidi se kterými máš rozjetý dlouhodobý quest do kterého jsi vrazil hromadu času přestali logovat a nebo začali hrát něco jiného, případně naposledy hru projeli a od té doby nemají zájem. Když máš štěstí, narazíš na někoho, kdo hraje zábavně a ten ti pak znovu dodá inspiraci reagovat na jeho hru. Když máš smůlu, tak třeba začneš zpestřovat spawn skupince v dungu a ta reaguje po první známce reakcí npc tak, že jeden z nich zabrblá něco o tom, že "tady si zase někdo blbě hraje - koukne se k obloze" a všichni se otočí a odejdou, případně po chvíli odlognou. A pokud už tak máš pocit, že jsi tam vlastně zbytečně, tak tě to může po pár podobných situacích dorazit. Ještě narazíš párkrát na někoho, kdo zneužívá systém a musíš zasáhnout (a to také není příjemné ani pro DM) a přestáváš mít motivaci a stává se z tebe zahořklý policajt. Až pak prostě takové DM může skončit na vyhoření.
Celkově je to všechno samozřejmě tlak a zdaleka ne každého to baví zvládat dlouhodobě. Je to tak trochu jako být povýšen do pozice šéfa týmu, ve kterém jsi byl předtím dobrým pracantem a měl tam řadu kamarádů. Až na to, že dostaneš sice spoustu nových povinností, ale nedostáváš prakticky žádné výhody navíc, které bys mohl nějak využít.
Na druhou stranu dělat DM je zábava. Leckdy naprosto skvělá a nenahraditelná, pokud tě tahle pozice ve hře láká a baví. Máš mnohem větší přehled o dění a tak si můžeš spoustu věcí lépe vychutnat (i když se jich jako hráč už neúčastníš). Máš větší vliv na to, kam bude Thalie směřovat. A spousta dalších skvělých věcí, kvůli kterým stojí za to být DM.
|
(zase 
)
