Thalie


Persistentní svět hry Neverwinter Nights
It is currently 22:57 28. Mar 2024

All times are UTC + 1 hour [ DST ]





Post new topic Reply to topic  [ 1 post ] 
Author Message
 Post subject: Se zármutkem.....
PostPosted: 00:00 24. Sep 2009 
Offline
Rytíř
User avatar
 Profile

Joined: 16:24 13. Sep 2008
Posts: 540
Location: všudezdejší,momentálně Zákupy!
Při jedné teplé noci,na pobřeží šplouchajících přílivových vln z teplého průzračného moře,stála před náhrobním kamenem žena v černém závoji,držící v náručí svého syna.Při svitu úplňku nad jejich hlavami,hleděli na měsícem osvětlený náhrobek v zákoutí kdesi pod palmami.Syn v ručičce držel poupě rudé růže a modrá zařivá očka pod černou kápí,se slzami stékajících po snědé pleti,hleděli na hrob svého otce.
Žena pod závojem krajkovým v barvy noci přičichla k rudé růži jež i ona držela ve své dlani.Ani jednou slzou nepokřtila její okvětní lístky,jen na ni vdechla poslední kousek své duše,která byla naplňována vnitřním teplem a nadějí,jež nosila hluboko v sobě.Se vzpomínkou na svého drahého hleděla na vyryté jméno na náhrobku."Hakím...Hakím Al Fadlán bylo jeho jméno.",promluvila se zármutkem na srdci vzhůru k měsíci."Samuelli,bohové ti naplnili tvůj osud,cestu životem bez svého otce,",matka hovoří poddajně ke svému synovi,"Byl to velký a mocný muž...Nosíš v sobě jeho sílu.Nikdy nedovolím aby památka na něj byla zapomenuta,přísahám."Žena při slovech políbí na čelo svého syna,když podzvedla svůj závoj před rty.
Zvedl se mírný vítr a luna se zalila krvavým odérem."Tvé tělo nechť se dočká pokoje má lásko,tvá duše zůstane však navždy s námi se vzpomínkou na tomto místě a tvé velké jméno nechť nese dál tvá krev,tvůj syn a jeho synové."Žena dusící v sobě lítost klekne si k náhrobku a společně se svým synem položí růži k poupěti k vyrytému jménu na kameni se slovy."Již nemohla jsem dále čekat a doufat v tvůj návrat,má duše by se usoužila a s ní i náš syn,v mém srdci si navždy má lásko,odpusť mi..."
S tíhou na srdci se schoulila k náhrobku s položenou hlavou na kameni a synem sevřeném v náručí zůstali ležet s pocitem velké ztráty a zároveň opět o krůček posílení do krutého života.Vítr ovinul jejich těla předlouhými vlasy ženy loučející se u hrobu a vzácný orel přilétl a usedl na kus kamene,čekajíc s nimi na snad jakékoliv znamení bohů či zázrak.
On je tím znamením,tváří se na mě jakoby chápal,jakoby jeho křídla chtěla nás obejmout....Pomyslela si Isabell když hleděla do pronikavých očí orla.Dlouho,převelice dlouho do rozednění hleděli na sebe,než s prvními paprsky slunce orel vzlétl a jeho křídla ztratila se v dáli nad třpytěním se klidné mořské hladiny,když letěl božské záři sluneční naproti.
Isabell se Samuellem hleděli na tu krásu a útěchu jí vneslo pro ní znamení konečného rozloučení se svým drahým a jistotu,že jeho duše bude odpočívat v pokoji při vědomosti o svém synovi.
Žena v černých šatech bez jediného pohledu zpět,se synem pyšně držejíc v náručí odešla se vzpřímenou hlavou od smutečního místa s vidinou Hakíma v jejich potomkovi................... Samuellovi Al Fadlánovi......

_________________
"Černá paní" ISabell Trpěla odsouzená božskou krásou,kurtizánou v tmavých koutech byla.Bičem omotávala pavoučí spásou,dobré i zlé pohledem oslepila.Nenáviděna i milována.Není prolité krve,které by litovala.Kdo přežil její lásku i bolest již nezapomene.To stovkám obětí její znak připomene.Lid jí nazval Černou paní, když se jitro krví zabarvilo.Přesto ticho jen po temné zbylo


Top
Reply with quote  

Display posts from previous:  Sort by  
Post new topic Reply to topic  [ 1 post ] 

All times are UTC + 1 hour [ DST ]



Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 1 guest


You cannot post new topics in this forum
You cannot reply to topics in this forum
You cannot edit your posts in this forum
You cannot delete your posts in this forum
You cannot post attachments in this forum

Search for:
Jump to:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group  
Design By Poker Bandits