Thalie

Špatný sen

Josh právě posekal svůj poslední strom, který si vyhlídl tento den. Bylo jaro, slunce mu svítilo na práci a v korunách stromů se ozývalo ptactvo. Dával pozor, aby neporazil strom s hnízdem, jeho práce nemá s těmito tvorečky nic společného. Josh si prohlédl kmen stromu, který právě posekal, nebyl příliš velký, otcovi se zrovna ted práce moc nehrne, celá jeho rodina se po generace stává tesaři, a ženy výbornými kuchařkami. Josh už se nemohl dočkat, až přijde domů a dá si matky slepičí vývar. Rychle zapřáhl kmen za mulu a pospíchal domů, už cítil teplou polévku na jazyku a zamyšleně hnal směrem k Ivory.

V půli cesty se na chvíli zastavil a nechal mulu odpočinout, už to byla stará dáma a potřebovala se chvílema zastavit, dal jí napít ze své čutory a čekal až si trochu odpočine, natrhal si trochu malin a sedl si pod strom, trocha malin snad před obědem neuškodí, přemejšlel o Natalii, o dívce která se mu už dlouho líbila, měla černé dlouhé vlasy a byla o trochu menší než on, minulou noc o západu slunce jí vyznal lásku, pousmál se, dala mu pusu a rychle utekla, dnes se měli sejít znova, už se na ni nemohl dočkat, až se ji dotke, až ji pohladí na jejich dlouhých jemných vlasech. Osud mu ale nejspíš nepřál, poslední co cítil byla tupá bolest na zátylku.. pak přišla na dlouho jen temnota..

Probral se.. bolela ho hlava.. trochu i tvář.. co se děje! snažil se otevřít oči ale nešlo mu to.. neměl na to síly.. slyšel hlasy, vzdálené a neznámé, nemohl se na ně soustředit, cítil odporný zatuchlý zápach.. pot.. krev.. u Juany kde to sakra je!.. ucítil studenou vodu v ústech, zakuckal se a znova padl do bezvědomí..

Opět se probral, ted se mu poveldo otevřít oči, byl v tmavé jeskyni asi 10 metrů na 10 metrů, osvětloval ji malej zářící krystal zaražený ve stropě, nebyl tam sám. Jeskyně byla osídlena dalšíma 8 osobama, viděl tam dve malé děti.. nějaká holčička, mohlo jí bejt tak 14 let a chlapec, tomu už mohlo táhnout na 17 let.. v rohu viděl starce, nejspíš to byl jeden z tech upjatých na přirodu, byl v zeleném a všechno co na něm bylo vypadalo že dal les, na rameni mu seděla fredka a touila se k jeho vousum, o kousek dál seděl nějaký pár, nejspíš manželé, můž držel ženu okolo ramen a ta mu tiše vzlykala na rameni, v druhém rohu seděla trojice lidí blízko u sebe, vypadali jako lidi ze severu kteří občas zavítají do Ivory, ale pořád nevěděl kde je. "Tak už ses probral? to je dobře, už sem myslel že ti ty bestie rozdrtili lebku" řekl starec s fredkou, teprve ted si Josh uvědomil slabou bolest na hlavě a nejspíš.. ano má odřenou tvář "přitáhli tě sem za nohu, hlavou si drhnul o kamení, ale nebylo to nic horznýho" řekl starec " já sem.." to už nedořek. Jedna ze stěn jeskyně se začal hýbat, teprve ted bylo vidět že jeskyně je zavalena balvanem, když se balvan odvalil, objevili se v otrvoru 3 velcí trolové, Josh dostal veliký strach, tyhle bestie žerou všechno, na čem je maso, takže i lidi a ostatní rasy. Chtěl utéct ale neměl kam, popadla ho hrozná panika, ještě nedávno se těšil na matčin vývar a ted si nejspíš někdo chystá udělat vývar z něj. Trolové vstoupili do jeskyně a rozhlédli se okolo, všichni se začali hrnout do rohů do stínů.. slyšel slabý pláč.. to byla ta holčička, našel ji ve tmě, choulila se za tim chlapcem a ten ji statečně bránil svym tělem.. odvážný chlapec, pomyslel si Josh. Najedou jeden z trolů něco vykřik a ukázal pařátem na starce, bylo vidět jak v něm hrklo, ale odevzdaně vstal "nemějte strach, záchrana jistě přijde.. naděje umírá poslední" pak ho popadl trol za vousy a táhl z jeskyně, stařec si rychle sundal z ramenou fredku a hodil ji Joshovi "postarej se mi o ni chlapče, tenhle tvor si nic zlého nezaslouží" a pak zmizel v otvoru "HEEJ!" vykřikl Josh, měl chut něco udělat ale nevěděl co, nechtěl skončit na něčim pekáči jako hlavní chod, vzal do ruky kámen a vyrazil kupředu s kamenem v jedné ruce a fredkou v druhé, než se ale stačil rozeběhnout už ležel na zemi "neblázni, chceš se k němu přidat?" slyše hlas osoby, která ho strhla na zem. Otvor se zase zavřel.

Když se Josh postavil a prohlédl si svého zachránce, byl to ten malý chlapec.. ne to nebyl chlapec, je to pulčík, malej ale sakra mrštnej. "dávej bacha kámo, kdyby si namích tyhle frajírky tak by ti asi hezky zatopili a možná trochu okořenili.." pousmál se pulčík.. pak si uvědomil že vzhledem k situaci nebyl jeho komentář na místě a radši se vrátil k mladé dívce, která potichu plakala v rohu jeskyně, když si ji Josh pořádně prohlédl, podle očekávání zjistil že je také pulčice, trochu mladši než pulčík ale už určitě dospělá "tyhle sobci se staraj jen o sebe" ukázal na zbylé vězně, čimž si zasloužil nenávistné pohledy "nechali by zabít všechny ostatní než aby šli na řadu oni" řekl pulčík a otřel slzy pulčíci "sem Jolan Hříbeček, parchanti, sbíral sem houbišky tady s Evi když sem najedou zjistil že okolí neznám, než sem se nadál už sem se válel tady a Evi vedle mne" Evi si povzdechla "snad se od tud nějak dostanem, ten druid nám vždycky dával naději, dokázal povzbudit" pak si teprve Josh uvědomil že fretku starce upustil když padal na zem.. rozhlédl se, byla na starcově místě a tiše pozorovala okolí, Josh ji nechal být, nechtěl aby ho pokousala a vypadalo to že se dneska už nikam nehne.

Uplynuly tři dny, a Josh se seznámil pomalu s ostatníma, snažil se přežít v jeskyni, trolové jim nosili jídlo, bylo to syrové maso a plody lesa.. maso zpravidla nikdo nejdel, kdo ví z čeho vůbec je, za celou dobu co tam byl už si pro nikoho trolové nepřišli, ostatní mu řikali, že choděj pro další oběti dost nepravidelně, někdy každej den a někdy vůbec. Seveřani tady byli na lovu trolů, který se jim moc nepovedl, muž a žena, o kterym si myslel že jsou manželé, byli jen dobří přátelé.. dostali se sem při procházce lesem, divné, torolové se nějak rozmnožili a plundrují lesy, snad se o ně postará Karatha.. nebo aspon Železná pěst, přemejšlel že by se k téhle bandě přidal, ale nemohl nechat rodinu bez obživy, ted to je... co to bylo?.. asi se mu něco zdálo... ne zase, nějaké rány.. ted slyšel smích, a řev.. určitě to řvali trolové, ty skřeky se naučil nenávidět.. ale co to je do toho?.. nějakej hrdelní hlas.. poznal ten hluk, byl to hluk bytvi.. řinčení zbraní a bolestné skřeky, někdo je přišel zachránit! nejspíš se podařilo útéct druidovi a přivedl pomoc! nebo nějaká banda dobrodruhů, to je jedno.. hlavně že už je volný.. a že uvidí svou Natalii, moc se mu po ní stýskalo.. po chvilce hluk utichl, přišla chvilka napínavého klidu, Josh skoro nedýchal, všichni stáli připoutání pohledem k otvoru.. rána, balvan se otřášl.. další rána, ano! ANO! snaží se rozbít balvan, záchrana je tu.. po pár dalších ranách balvan pukl a začal se sypat, v trhlině se objevila hlava v helmě "aaale koukejme se" pronesla postava, podle vejšky to byl nejspíš trpaslík.. ale ten přízvuk, něco mu na tom nesedělo, ale to už je jedno.. je zachráněn, půjde domu a sní kotel slepičího vývaru, už se nemohl dočkat až políbí Natalii, až znova ucítí vůni jejich vlasů, usmíval se jako šílenec a jásal s ostatníma, otec na něj bude pyšný!

Zachránci probořili balvan a vešli do místnosti, byla to partička elfů a trpaslíků, měli na sobě pláště z magie takže jim nebylo moc vidět do tváře, asi s sebou měli nějakého mocného mága.. Josh měl rád mágy, byli chytří a uměli dobré triky, ale jak koukal tak magie dokáže posloužit i jiným věcem. "Nechutné" najednou prohlásila elfka, Josh nevěděl co si o tom má myslet, pulčíce se postavila a přistoupila k trpaslíkovi.. "přišli jste nás zachránit?" trpaslík se na ni podival a pronesl "seš pana?!" pulčice se zarazila.. v tom vystartoval pulčík "hej! co blbneš vousatej?!" pak se stalo něco co Joshe totálně šokovalo, druhej trpaslík vzal svou obouruní sekyru a rozsekl oba pulčíky najednou ve dví, všichni strnuli, jen zachránci.. ted už bylo vidět že to zachránci nejsou.. stáli v klidu, jakoby jen zašlápli obtížný hmyz "potřebujem snad lidskou panu ne?" pronesla jedna elfka, žena v rohu tiše zvlykla.. ale ne, pomyslel si Josh, co jsou zač? proč sem přišli?!.. během jeho úvah začali magické pláště na elfech a trpaslících pomalu blednout až úplně zmizeli.. v tu chvíli Josh zjistil že se domů nevrátí, ve vchodu do jeskyně stáli drowové a duergaři, ta špína se sem nějak dostala a ted tu chce lidskou panu! nejspíš na nějaké jejich odporné rituali. Seveřani ihned povstali a vrhli se proti nepřátelum, s řevem skočli po duergarech a drowech, to co se stalo nestih Josh ani pořádně zaregistrovat.. jeden drow vzal svůj dvojbřitví meč a otočkou nabod jednoho seveřana, prutce otročil čepel a vyškubl meč ven.. bylo jasné že jeden to má za sebou, druhého skolil šíp mezi oči a třetímu přirazil duergar hlavu ke stěně kladivem. "Rychle, nemáme na to celej den, popadněte tu lidskou samici támhle a jdeme" řekla drowka "jasně jasně, ani sranda nemůže bejt" zabrumlal si duergar a vydal se k páru, můž se postavil před svou přítelkyni a hodlal se ji bránit.. ještě před bitvou byl vítěz jasný, duergar vrazil bleskově svůj štít do krku muže, tomu to málem urazilo hlavu, popadl ženu, hodil si ji přes ramena a táhl ji pryč.. žena se ani moc nebránila, bylo odvážné jak se smířila se svým osudem, zbyl jen on sám, koukal na skupinku pekelných stvůr a čekal co bude "co s nim kněžko" zeptala se jedna drowka druhé, o poznání honosněji oblečené "zabte ho, nechcem žádné svědky" pak drowka něco pronesl v jazyce který Josh neznal, drow se mu podival do očí a usmál se, pomalu vytahoval svou dýku z pouzdra, z dýky odkápla zelená tekutina.. koutkem oka zahlédl jak si duergar všiml fredky "hehe, co to je" pronesl, když fredku zvedal nad hlavu, Josh si uvědomil že je konec, nechtěl umířt zbaběle, vrhl se proti drowce, napřáhl pěst a vyrazil proti jejímu obličeji.... ostrá bolest... temnota..... odporný ženský smích.....

*V charaxassu v přistavná krcme *

*U stolu sedi dva drowove, jeden vypada, jako by prave prisel z bitvy. Ma obvazanou ruku a obcas vyplivne krev, druhy ho nadsene posloucha*
Včera to bylo krute dalninuk. Byl jsem zrovna na strazi pred qu'ellar, když sem videl prichazet naseho Faern. Vedl za sebou nejakou waelin jalil ilythiiri , kterou jsem jeste nidky nevidel. Mohl se pretrhnout, jen aby ji mohl otevrit dvere. Asi nejaky vyznamny prirustek do rodiny. Po znacne dobe se domem rozeznel svolavaci buben a jelikoz sem byl zrovna vystridany na strazi, sel sem se podivat co se deje. Vsichni vypadali moc dulezite a snazili se pred novou ilythiiri prilepsit. Pak nase Yathrin vyhlasila, ze se pujde na povrch u nejake prilezitosti, kterou sem preslechl. Uz muj sluch neni to co byval, vsak vis. *odmlci se*
Nase Jabbress d'malar mne urcila jako doprovod ust Yathrin. Jabbress veldrin nam dala do vybavy par lektvaru a na prikaz Yathrin jsme vyrazili z bran Charaxassu.
Na vypravu jsme sebou dokonce vlaceli i nejake smradochy z povrchu, co se v dome staraly o uklid. Pry ze to tam znaji a budou nas vest, ale reknu ti , jeden byl jen uslintany hovado, a tomu druhymu slapnout na nohu, tak se rozsype.
Na povrch byla dlouha cesta. trvalo to pres pul dne, ale po ceste jsme se probojovali k ohnisti, takze sme meli sanci si odpocinout. Reknu ti, nikomu bych se nepral dostat na to misto samotnymu: Bylo tam tolik nepratel, ze sme se ke vsemu museli prosekavat a brodili sme se potoky krve. Kazdy postup o metr dal byl tvrde vytezen zranenymi mezi nasimi radami.
Ale nakonec sme prorazili a dostali se na povrch. Pred nami byla cela dlouha noc ... *odmlci se a napije se poradne vina*
To co sem slysel o povrchu je vazne pravda. Je tam vsechno snad jeste odpornejsi, nez se povida. Vsehno je tam jako kdyby nazelenale a odporne to smrdi. O tom, ze je vsude i vnoci tolik svetla, ze to primo zari, ani nemluve. Jeste ted me stipou oci.
Nase Yathrin zacala vyzvidat od nasich otroku, co sme se bou vlekli, kudy se dostanem k farmam, co pry videli na minule vyprave. Kdyz to z tech otroku pod natlakem bice dostala, tak sme pomalu vyrazili tim smerem. Nase Jabbress d'malar nas vsak nenechala nad nicim premyslet. Meli sme jasne instrukce. Kohokoliv uvidime tak zajmout, chtel-li by utect: Zabit. Uprimne sem se tesil, az si jednoho z tech napudrovanych xichtu nekde v klidku svlecem z kuze, ale odporovat Jabbress d'malar se nevyplaci. *naleje si dalsi sklenku*
Na povrchu sme musel chodit po takovem hnusnem zelenem slizu co se porad vrtel do vetru a porad lepil na nohy. Bylo to, no nevim, neda se to popsat, ale bylo to odporne.
Po case sme dorazili na urcene misto. Meli sme sebou zahanzon takze sme ji poslali obhlidnout situaci. Skryla se do veldrin a sla se podivat, jak to vypada. Po chvilce se vratila s tim, ze je tam jen jedna straz. Bylo tedy vse rozhodnuto. Seradili sme oddil a zacali se pripravami. Nas Faern na nas seslal hromadu ochranych kouzel a vyrazili sme.
Dosli sme na farmy a v dali za nima sly videt nejake hradby, pry se to tam menuje Ovory ci tak nejak. Ta jedina straz stihla zmizet, takze sme jen pobili dobytek, co jsme videli, a zacali podpalovat domy. V tuchvili se pred hradbami zacalo neco dit. Otevrela se brana a vysel oddil vojska. Nase Yathrin vydala jasny prikaz: Nestahneme se, dokud neprolijeme krev alespon jednoho povrchnana. Tak sem se na prikaz Jabbress d'malar seradili a cekali az se k nam jejich smesny oddil dostane. Nebylo nas dost aby sme se postavili vojsku, ale ta jejich smesna posadka byla dokonale rozprasena. Evidentne nekteri drzeli mece v ruce poprve. I kdyz v jejich pripade bych se spis divil, ze takovym velkym kusem zeleza vubec dovedou neco udelat *trosku se zasmeje a vypije sklenicku na jeden hlt*
S tou posadkou byl i nejakej jejich porcucik ci co. Kricel na ne furt rozkazy, ze prej na stec a tak, ale nemel zadnou sanci. Nas Faern ho ochromil a tak byla jakakoliv snaho o vedeni toho stada ta tam.
Jakmile z jejich oddilu zustavalo jen par poslednich muzu nikdo nevi odkad se objevil jejich faern. Zautocil znicehonic na nasi Yathrin a ta padla na zem pod tezkymi zranenimi. Vypadala, ze je mozna i mrtva.
Hned v zapeti se vsak objevili i nejake dalsi postavy. Zacala rez trochu krutejsi, nez doposud. Oproti te posadce, co nas prisla privitat tihle evidentne nekdy v ruce mec drzeli. Ja sam jsem s nejakym prasivcem dostal zasah do ruky *podiva se na svoji obvazanou ruku*
Jabbress d'malar naridila rychly ustup. V tom zhonu se vsak zjistilo, ze otrok, co byl poveren vzti telo Yathrin byl tak tupej, ze ho nevzal. Kdo to mohl tusit, ze ten idiot ho tam necha. Rychly ustup se tedy ihned zmenil v znovu seskupeni vojska. Yathrinino telo tam prece nemuzeme nechat. Faern nas zacal znovu pripravovat na dalsi bitvu. To uz byla vetsi mela. Litali tam ohnive koule, padali blesky. Na tu krasnou vuni spalenych tel smisenou s krvi na tu asi nikdy nezapomenu. Cele farmy plaly jedinym mocnym ohnem a dym men zacal stipat v ocich. *odmlci se*
Tam mne vsak cizi Faern omracil. Ani nevim jak se to vlasnte stalo. .zbytek uz vim jen z vapraveni. ze pry sme se stahli nekam do jeskyne, kdyz zaclo svitat.. Uz si pak jen pamatuju ten hnusny pocit v ocich,kdyz zacalo svitat.. to byl fakt hnus. na takovem miste bych zit nechtel. *peklopi do sebe dzbanek*

//postavy smyslene, tudiz jakakoliv podobnost je ciste nahodna