Thalie

Nudila se, jako vždy. Žebrání moc nešlo a na pokoj nikoho nevlákala, zas musela strávit noc v chýši. Cestou do chudinské čtvrti se zastavila u nástěnky a sebrala nějaký leták, když se nikdo nedíval. Dorazila do chýše, vzala ten kus papíru a uhlík, a vrhla se do kreslení a když byla se svým výtvorem spokojená, propíchla výkres špičatou třískou a třísku zaklínila mezi prkna chýše.

Přibyl další výkres.

Dnes Rafael strážný pěkně prohnal. U cedule se zdržela déle, protože brala více zpráv z nástěnky aby měla na co kreslit. Když se mu konečně stratila v uličkách, zaběhla ještě do dílen a nasbírala u kovářské výhně nějaké uhlíky. Cestou dom, vesele poskakovala, z brašničky jí koukaly červené látky a ještě ten večer se na vnitřní straně její chýše objevily další dva výkresy.


Obrázek byl znovu nalezen a připnut na zed, ikdyž už značně pomuchlaný.

"pres jednu tichou noc, kde chudinskou ctvrti vanul morsky vitr a Rafael nebyla ve svem pristresku. V tu noc se ztratil posledni obrazek, zustal jen kus hrebiku a kousek papirku od strzeni"

Další kresba vznikla v dílnách při čekání na svého pána. Reri zde nakreslila sebe a dva aktéry z posledních událostí co pro ni měli asi veliký význam.

Rafael a asi její páni.

Rafael a kůn. Je vidět jak zlepšila techniku kresby, ikdyž kůn vypadá pořád strašně.

Všechny pergameny z chýše v chudinské čtvrti, kde Rafael bydlela, zmizeli. Nově si je můžou prohlédnout ti, kteří navštíví Rafael v jejím novém bydlišti, v bytu U Bílé vrány na náměstí. Jsou pověšeny na zadní stěně pokoje, kde jsou postýlky.

Rafael nakreslila další dva pergameny, které nechala na stole v bytě pro svého spolubydlícího. Narozdíl od ostatních obrázků jsou tyto smutné. Ostatní obrázky ze stěny pokoje zmizeli. Rafael si je vzala sebou.

Po několika hodinách strávených před zrcadlem, vytvořila Rerithien za pomocí barviček co ji dal Ghorin svůj autoportrét. Krásně v něm vystihla svou náladu. Ihned si ho připíchla nad svou postel.

Byl to krušný den... chvíli se Reri dobře bavila a užívala si, ale po stačilo jen několik slov a nálada byla ta tam. Naštvaně se sebrala domů a vzala sbalila si věci. Nezapomněla ani vzít své kresby, které jsou nyní k vidění ve skříni ve vstupní hale v bytě U Zlatého jelena.

Už je to dlouho co naposledy kreslila. Několik dlouhých měsíců se toulala po elfím městě a užívala nabyté svobody a slušné peněžní rezervy. Po jedné prohýřené noci se vrátila na objednaný pokoj. Unavená, ještě trošku pod vlivem a přesto se jí nechce spát. Pozoruje se zamyšlením nákupní seznam co leží na stole, a z jejího výrazu může číst jen Morus. Jako by do ní blesk uhodil, nebo jí ze židle vyhodila nadpřirozená síla, skočila ke kamnům a hned neopatrně pohrabáčem vyklepla několik uhlíků. Když částečně vychladly, položila si je na stůl a pak začala sebevědomě a rázně kreslit na druhou stranu nákupního lístku. Nikdo neví, jen ona sama, proč nakreslila zrovna jí, ale každý kdo ten obrázek uvidí, pozná že je na něm vyobrazena Černá paní Isabell...