Thalie


Persistentní svět hry Neverwinter Nights
It is currently 20:58 28. Mar 2024

All times are UTC + 1 hour [ DST ]





Post new topic Reply to topic  [ 14 posts ] 
Author Message
 Post subject: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 18:57 08. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Před několika měsíci se u pobřeží Kel-a-Hazru oběvila zvláštní loď. Mohutná galera se zlatorudě psaným jméne Tanarys, jejíž příď zdobila mohutná, propracovaná řezba draka jehož pařáty třímali těsně pod hladinou mohutný trn na prorážení trupů jiných lodí. Čtyřicet vesel na každé straně, všechna plně obsazená a dalších patnáct mužů na palubě pod stěžněm na němž se třepetala zlatá vlajka s rudou vlčí hlavou. Na pevninu se však ke značné úlevě strážných vypravili jen čtyři lidé. Mohutný námořník s ryšavým plnvousem, drobnější brunetka zahalená až po paty v hávu, postarší muž opírající se o berlu a zamlklí rytíř v oprýskané zbroji s obouručním mečem na zádech. Všichni se ubytovali v místním hostinci a galera Tanarys jen vyčkávala na moři.
Rudovousí námořník byl Ragos přezdívaný Rudý vlk, kapitán Tanarys. Dívka byla Steria, jeho dcera. Stařec si říkal Atlant a celé dny bavil místní děti veselími kouzelnickými tryky a rytíř si říkal Armin a prý kdysi býval paladinem. Armin se v hostinci zdržel jen pár dní. Pak otcestoval do Karathy. Vrátil se hned druhý den, ale už né sám. S ním přicestoval i mohutný válečník v železné zbroji, s širokým mečem u pasu a štítem na zádech.
Zdrželi se ještě tři dny, během kterých nově příchozí válečník spíše jen poslouchal historky o udatném bojovníkovi a o jeho hrdinských činnech v bitvách proti všemožným bestiím i lidem,než se všichni i s válečníkem jménem Theureg vrátili na galeru a za příznivého větru odpluli na západ.
O měsíc později se Tanarys u pobřeží Kel-a-Hazru oběvila podruhé. Tentokrát se na pevninu vrátil pouze Theureg s kapitánem a několika členy posádky. Válečník odplul do Karathy, zatímco kapitán se vydal nakoupit zásoby a říká se že zlatem nešetřil a platil více než štědře. Prý však vždy jen zlatými prudy nebo šperky. Nikdy ne mincemi.
Theureg se z Karathy vrátil za dva dny, spolu s rudovlasou bojovnicí v lesklé zbroji. Spolu s tou se i s námořníky vrátil na Tanarys a druhý den opět odpluli za zapadajícím sluncem.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 20:15 08. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Příběh Galery Tanarys:

Když Tanarys poprvé opustla Kel-a-Hazr vydala se podél pobřeží kontinentu na západ a po dvou dnech plavby se od něj oddělila a vyplula na volné moře. Několik dní udržovala přesný kurz, který kapitán nezměnil ani aby se vyhnul bouřím.
Pátého dne plavby se od jihu přiblížila druhá loď. Třístěžňová fregata na jejímž prostředním stěžni vlála černá vlkajka s bílou lebkou. Piráti spatříce loď při plavbě ze svých ostrovů na cestě do stříbrného moře kde plánovali přepadnout několik obchodních lodí a s kořistí se vrátit zpět. V Tanarys nerozvážně viděli zpestření cesty. Byli však překvapeni když se jim Galera poháněná osmdesáti vesly vydala vstříc. Okovaný trn na přídi lodi prorážel hladinu a drak který jej třímal v pařátech se šklebil s tlamou dokořán a vyvolával v pirátech kteří již dokázali rozeznat detaily na blížící se lodi.
Ragos, kapitán, stál hrdě na přídi a za ním Armin a Atlant. Ostatní námořníci, včetně Theurega a Sterie, stáli dál na střední palubě a čekali na útok. První kdo zautočil byli piráti Salva šípů vyletěla z fregaty a zamířila rovnou na Ragose. Ten se ani nehnul. Když se šípy dostali na pět stop od něj, zableskl se konec Atlantovy hole, šípy vzplály a neškodně dopadly do vody vedle lodi.
Kapitán se usmál a otočil se na Atlanta.
"Nebudeme zbytečně riskovat životy mužů. Máme na spěch tak to dnes nechám na tobě."
Atlant se jen pousmál a přikývl. Otočil se na fregadu. Vztáhl ruce k nebi a po hladině se rozlehl jeho hlas když odříkával zaklínadla mocné magie. Nad pirátskou lodí se nejprve jen zablesklo a během několika okamžiků zastinil nebe temně černý mrak o průměru jen několika desítek sáhů. Z něj pak za mohutného rachotu začali šlehat blesky. Za pár chvil už na palubě pirátské lodi nebyl jediný živí člověk, jen po palubě leelo několik očazených zbytků ve zbrojích s poloroztavenými zbraněmi kolem. Atlant se spokojeně pousmál, ještě natáhl ruce k Fregatě a zamumlal pár dalších magických formulí a plachty na lodi vzpláli a zmizeli v dešti popela. Fregata spomalila. Ragos jen mávnutím vydal příkaz ke kormidelníkovi, ten párkrát zatočil kormidlem, vesla na bocích lodi zmizela a galera lehce přirazila k boku fregaty do jejíchž bortů se zaseklo několik háků a pevně lodě spoutali.
Námořníci rychle přenesli těch pár věcí které byli na palubě fregaty k užitku a znovu odrazili. Lodi, která se osamoceně pohupovala na vlnách za zádí vzdalující se Tanarys, poslal ještě Atlant poslední pozdrav v podobě obrovské ohnivé koule který skryl celou palubu ohněm a po pár minutách poslal pirátskou fregatu ke dnu a poslední co zbylo na hladině bylo pár ohořelích zbytků dřeva a černý mrak kouře pozvolna se rozptilující ve větru.
"Mohl to být dobrý boj." podotkl zachmuřeně Theureg.
"Mohl. A stejně tak si v něm mohl najít smrt Theuregu." Odpověděl kapitán.
"I já dávám přednost přímému boji před podobnými triky," vmísil se do rozhovoru Armin, "ale brzy pochopíš že v životě přijdou chvíle kdy ti nezbyde nic jiného než odstčit svou čest stranou. Kdybychom se s nimi střetli v přímém boji mohlo by to někoho stát život. A zbytečně riskovat zdraví některého z našich lidí kvůli cti by bylo nečestné vůči jim, nemyslíš?"
Theureg hodnou chvíli mlčel a přemýšlel.
"Jo, asi jo." řekl po chvíl.
"Když už ti tak moc chybí boj tak pojď." ozval se Ragos po chvíli a tasil svou šavli."Nebude to sice boj na život a na smrt, ale třeba tě něco naučim." zasmál se ještě a zautčil na Theurega takovou rychlostí, že mu téměř nedal čas tasit.
Theureg měl naštěstí na ruce štít a ránu odrzil. Uskočil dozadu a na světle slunce se zableskla široká čepel jeho meče.
"Stejný meč jakým bojoval tvuj Otec." zasmál se rudý vlk a nedaje Theuregovi čas odpovědět vyrazil znovu k utoku. Kapitán měl oproti válečníkovi jasně na vrch. Utočil v nepřetržitém sledu přesných úderů. Theureg je většinou stačil vykrýt, ale jen málokdy dostal čas sám zautočit a i tehdy se Ragos jen mrštně vyhnul jeho meči a oplatil mu uderem naplocho do odkrytého místa.
Večer téhož dne pak šel Theureg spát značně pomlácený, ale bolest nevnímal. Pár věce se naučil a věděl, že bude-li s Ragosem bojovat příště bude modřin o něco méně.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 21:50 08. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Slunce vyselo vysoko na neby a shlíželo na nekonečnou vodní hladinu jak pověstné oko Thalovo. Ta se díky bez větří zdála hladká jako sklo a její dokonalou celistvost narušovala jen zpěněná brázda za dlouhou štíhlou galerou kterou hnalo kupředu čtyřicet párů vesel. Okovaný trn lodi rozrážel cestu a dračí podobizna se šklebila vstříc nekonečnému modrému obzoru tetelícímu se v poledním žáru.
Plachty, nyní použité jako přístřešky napnuté nad palubou, chránili lopotící se námořníky kteří pravidelně zabírali do zvuků bubnu i daší muže, kteří měli zrovna od vesel volno a nechávali odpočinout pažím. Na přídi pak hrdě stál sám kapitán Ragos, zachmuřeně pozoroval obzor před nimi a proklínal všechny bohy kteří měli co společného se sluncem či větrem.
"Neměl bys proklínat bohy. Rádi se mstí a sešlou na tebe něco horšího než jen horko." Řekla jeho dcera která mu stanula po boku, nyní oděna jen v lehké haleně a plátených kalhotách. Armin který nyní odpočíval po službě u vesel pospával na zádi a kus od něho tiše rozmlouval Theureg s Atlantem, který mu dával rady jak se bránit jaké magii a které lektvary je dobré kdy použít aby byli k užitku a nepřišli v niveč. Občas vstal a pomocí několika kouzel na chvíli ochladil vzduch nad lodí a ulevil tak námořníkům od poledního vedra.
"Sakra i nejsilnější bouře co sem kdy na moři viděl a, že jich nebylo málo, byla lepší než tohle peklo!" zavrčel jí kapitán odpověď a odplivl si přez palubu lodi.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 16:56 09. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Galera Tanaris. Bouře

Krátce po poledni vydal kapitán příkaz zastavit.
"Nebe je jasný tak poplujem v noci podle hvězd. Teď si odpočiňte." zavolal na posádku a kuchaři nařídil porazit poslední krávu na palubě.
"Dochází nám pitná voda." zdůvodnil své rozhodnutí. Tak jak řekl tak se i stalo. Vesla byla vytažena z vody a posádka se spokojeně rozvalila po palubě a nechala spočinout znavená těla. Jen několik mužů pomáhalo kuchaři v podpalubí připravit posádce jídlo.
Po pozdním obědě, kdy většina posádky pospávala a odpočívala, seděl Kapitán s Theuregem, Atlantem, Arminem a Tasem, kormidelníkem Tanaris na přídi lodi a tiše promlouvali o pokračování jejich cesty.
"Dnes ráno jsem požil svá kouzla. Pokud se vydáme více k jihu měli bychom nazítří druhého dne dorazit ke skupině ostrovů. Neměli by být obyldené, ale měla by na nich být pitná voda." řekl Atlant a během své řeči poklepával koncem své hole na mapu a na prázdné místo v moři kde dle jeho slov měly být zmíněné ostrovy.
"A co když se mýlíš?" zamračeně si Ragos mnul bradu. "Pak by to bylo jen nepříjemné zdržení a my nemáme času nazbyt. Pokud se vrátíme pozdě přijde všecko v niveč."
"Pokud posádka pomře žízní z tohohle vedra které trvá už několik dní tak to dopadne stejně tak." pokrčil Atlant rameny.
"Atlant má pravdu," vmísil se do rozhovoru Armin, "vody je v podpalubí sotva patnáct sudů. to je, s šetřením tak na dva tři dny. A pokud počasí vydrží a muži budou dál veslovat v těhle vedrech tak ještě méně."
Rudý vlk si dál tiše mnul bradu a pozoroval mapu před sebou. Theureg těkal pohledem z jednoho na druhého a čekal rozhodnutí. Dával za pravdu Atlantovi i Arminovi, ale na lodi byl hostem a neměl tedy co mluvit do velení. Kapitán však nakonec dospěl ke stejnému názoru.
Ohlédl se na Tase. "Tak tedy pojedem najít ty ostrovy."
Tas kývl. "Nebudeme muset ani moc uhnout." zamumlal při pohledu na mapu. "Jen pár stupňů k jihu a jestli má Atlant pravdu tak nás to zdrží nanejvýš jeden nebo dva dny."
"Tak fajn." kývl Ragos. "Vyrazíme těsně před západem slunce. Snad nám ten proklatej Thal zase něco nevyvede." dodal s ušklebkem.
"Bůh a já toho už nemáme moc společnýho, ale i tak bych mu dal na tvém místě pokoj. Jinak zjistíš že tohle peklo je jen předsíní toho co nám mohou ty nad náma přichystat." řekl pobaveně Armin.
"Bohové se vo lidi nestaraj." zabručel Theureg. "Mě nikdy žádnej bůh nic nedal tak proč bych se jim měl klanět?"
"Dali ti život." pronesla zvesela Steria která k nim nepozorovaně přišla a nyní se posadila po boku svého otce.
"Život mi dala moje matka a muj otec." zabručel Theureg.
"Ale s božím požehnáním. To bohové zařídili, že se jejich cesty střetli." nedala se kapitánova dcera odbít.
Armin a Atalnt se nenápadně vytratili. Po čas plavby už zažili pár hádek těch dvou týkajících se teologie a jednou se do ní i nerozvážně zapletli a byla z toho málem rvačka. Proto nyní rychle odkráčeli na záď a během chvíle je následoval i Kapitán s kormidelníkem.
"Za to že se potkali muže bazilišek po kterym ti dva šli." trval dál Theureg na svém.
"Proč se pořád bráníš bohům? Vždyť je všudypřítomný. Kdo ošetří tvé rány když se kněz modlí? hmm? když jsi na pokraji smrti a kněz tě přivede zpět do světa živých?"
"Kdo? to vim přesně. Muj měšec!" ušklíbl se Theureg. "Ty vydřiduši mi ho vždycky vyberou."
"Nemůžeš spojovat kněze a kněze." řekla dotčeně Steria. "Někteří slouží bohu zadarmo a pomáhají ostatním."
"Takýho sem ještě nepotkal." znovu se zašklebil válečník.
"A co já? pomáhám léčit zranění mužů na palubě. S boží pomocí."
"Tak potom bůh pomáhá tobě. Tak se mu taky pokloň. Já pak poděkuju tobě, ale nebudu děkovat někomu kdo nemá ani tolik slušnosti aby předemnou stanul tváří v tvář."
Takhle se dohadovali až do večera kdy se slunce zhouplo až těsně nad mořskou hladinu a zbarvilo se do krvavě rudé. Na druhé straně obzoru vyšel i měsíc. Pomalu plul na oblohu aby po dobu noci usedl na svůj trůn. Tentokrát však i měsíc vstal v rudé barvě.
"To je zlé znamení." Zabědovala Staria. "Thal se chce pomstít za tvé urážky." štěkla ještě na svého otce a zmizela v podpalubí kde se začala modlit ke své bohyni Juaně.
Její předpověď se záhy vyplnila. Celí obzor kolem dokola náhle zakryli mraky černé jak uhel ze kterých šlehali blesky a bičovali hladinu pod sebou a začali se rychle stahovat a blížit k lodi.
"Tak bohové se chtěj mstít co?" ušklíbl se kapitán, obrátil se k posádce a začal řvát rozkazy.
"Na každou stranu dvacet vesel! vždy ob jedno místo a ke každýmu chci dva muže. Co by se mohlo hnout pevně přivázat, a uklidit všecko z paluby, i plachty svažte a odneste dolů! Užijem si řádnou jízdu." dodal s ušklebkem a odešel z paluby aby nepřekážel posádce.
Neznalému by se mohlo zdát, že v té chvíli propukl na palubě naprostý chaos, ale ve skutečnosti věděli všichni naprosto přesně co mají dělat. I Theureg přiložil ruku k dílu a pomáhal v podpalubí přivázat sudy. Atlant zase procházel po palubě mezi spěchajícími námořníky a sesílal ochranná kouzla na stěžeň i trup lodi aby jí pomohl odolat vlnám. Během několika minut bylo na palubě naprosté ticho a klid.
Muži seděli u vesel, jiní zase stáli u pump, připraveni odčerpat jakoukoliv vodu která by do lodi pronikla a ostatní byli připraveni přiskočit kam bude potřeba. Na palubě zůstal už jen Tas, Ragos a Atlant. Tas s Ragosem stáli u kormidla a drželi se lana které zde posádka natáhla a Atlant který se zaklel tak, že se jeho nohy proměnili v dřevěné a srostly s palubou lodi a jeho tělo chránila ochranná bublina nějakého kouzla. Loď i všichni na ní byli připraveni a temná mračna se stahovala a nad Tanaris už zbýval jen malí kruh hvězdné oblohy který kvapem ubýval...


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 20:40 10. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Tanaris, bouře.

Ani sama Staria nečekala jak moc budou její slova pravdivá.
To, že se nejednalo o normální bouři jež zuří na mořích od dob kdy poprvé zafoukal vítr bylo Ragosovi jasné už od začátku, ale ve chvíli kdy udeřila v plné síle ztuhl i jemu na rtech smích a v jeho očích se oběvil záblesk něčeho co mohl být strach.
Vlny totiž nezačal nebírat na síle, pozvolna jako vždy. Vítr nejprve nepozdravil mísrným vánkem a déšť neposlal jako svou předzvěst několik kapek chladné vody jako to bylo u většiny bouří. Jakmile se totiž mračna uzavřela a nad Tanarys pohltila poslední hvězdu, sjel z toho místa rudý blesk a zasáhl Galeru přímo do stěžně, sjel po něm až k palubě lodi a rozštípl jej v mohutném výbuchu ohně. Třísky se rozletěli do všech stran takovou silou že se jich nemálo zabodalo do prken kolem. Tak tak se kapitán a kormidelník stačili schovat za kormidelní kolo a vyhnout se tak největším kusům. Přesto oba nějaká zranění utržili. Atlanta ochránilo jeho kouzlo.
V té chvíli vypuklo opravdové peklo kde jen místo ohně vládla voda a vítr. Jakoby výbuch blesku započal nebeské dílo zkázy. Do boku galery udeřil silný vítr, smetl zbytky stěžně z paluby a začal loď hnát bokem jakoby dítko foukalo jen do pouhé papírové loďky. Stejně náhle se dostavil i déšť. Nepřetržitá smršť vody hnaná větrem nepříjemně bodala do tváří a nedovolovala mužům u kormidla otevřít oči. Jen díky čarodějovi nepluli naslepo. Stál, chráněn svou magií, promlouval k Ragosovi v jeho myšlenkách a stejným způsobem předával ty jeho bubeníkovi v podpalubí, který předával rozkazy veslařům. Tak započala bitva Tanarys, lodi Rudého vlka proti bouři seslané bohy.
Loď konečně začala reagovat na pohyby kormidla i na silné záběry veslařů a stočila se přídí proti větru. Dvacet párů vesel se opřelo do vody a podařilo se jim udržet lo´d na místě. Teď se vstříc silnému větru a dešti šklebyla dračí hlava na přídi. Dlouho se však nikdo radovat nemohl. V tuhle chvíli totiž udeřila skutečná síla bouře na moři. Gygantické vlny znenadání rozvlnili oceán tak, že si muži na palubě galery připadali jakoby s lodí zabloudili do jednoho z hlubokých údolí mezy horami Krynu. Přesto se Ragos opět začal smát a jeho smích, jak byl zvučný přehlučil i rámus větru a deště, i hromy v okolí a byl slyšet i v podpalubí Tanarys kde dodal mužům odvahy. Prví to byl Gobert, padesátiletý mohutný chlap který na Tanarys sloužil od dob kdy ji Rudý vlk spustil na moře a který se teď opíral do vesel stejně silně jako kterýkoliv jiný mladík, kdo spustil svým hrdelním hlasem zpěv a zanedlouho už notně zvučela paluba celé lodi a zdálo se, že hluk bouře se strachy přikrčil a ustoupil před řevem odhodlaných mužů kteří si prořezávali cestu mořem svými vesli stejně jako si meč razí cestu tělem nepřítele.

"Když nám s lodí bouře cloumá,
když nad lodí se vlna vzdouvá.
Když temná mračna obzor halí,
když se k nám sem voda valí.

Pak slyš ty bouře naše slova!
My jsme muži, na Tanarys!
Kapitán náš, kdo se bohům smává,
dovede nás domů. TAK ZMIZ!!!!"

Jejich hlas duněl a řítil se po vlnách a doléhal snad až k ušímům bohů a ještě více je popudil když od té bezvěrné posádky na té bezcené lodi nepřišla patřičná úcta ale ještě více vzdoru.
A Ragos, Rudý vlk se dál smál. Tas řval slova hymny spolu s posádkou a Atlant který se musel soustředit na kouzla která chránila loď při nárazech obzvláště silných vln se jen pobaveně usmíval. Tanarys si nadále krájela cestu mořem a šikovně vedena se vyhýbala hřbetům vln a másám vody které se řítili z přepadů jiných, občas popohnána vesly jednou dokonce i nějakým kouzlem které si Atlant mohl dovolit aniž by povolil v ochraně lodi.

"My ti naši loď nedáme!
To my si tě teď podáme!
Žádný vítr nebo bouře,
nezlomí nás, silné muže!

Vždyť my osudem procházíme,
Nás se ruce boží straní.
My si osud svůj strojíme!
Nás se srdce boží bojí!"

Dál si Tanarys razila cestu mořem a nyní ještě dotčenější bohové se chystali udeřit na galeru plnou těch drzích krys ještě silněji než doposud.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 12:34 11. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Tanarys, pomsta z hůry?

Obrovské vlny se tyčily kolem Tanarys do téměř neuvěřitelných výšek, ale kapitán dobře vedl svou loď a šikovně se vyhýbal jejich hřebenům odkud by se loď zřítila z ohromné výšky a roztříštila se o vodní hladinu nebo naopak přepadům vln, kdy se z hůry snesla nezměrná masa vody, které by rozdrtila dlouhou a štíhlou galeru stejně snadno jakoby kuň šlápl na dětskou hračku. Vysoké vodní stěny však měli přeci jen jednu výhodu. udržovali totiž loď v závětří a tak se Rudý vlk nemusel bát stáčet loď jakým směrem uznal za vhodné, aniž by se bál silných poryvů větru, které by se galeře opřely do boku a hrozili by jejím převrácením. Jediné co pronikalo až sem, do hlubokých vodních údolí byl prudký liják při kterém voda padala tak hustě, že se chvílema zdálo, že tvoří nepřetržitý vodní sloup.
Ragos odhadoval, že bouře trvá už několik hodin a že je nyní už někdy po půlnoci. I když se stále smál vstříc bohům aby rozehřál srdce posádky, v srdci začínal pochybovat. Věřil stále, že Atlant je mocný a že jeho kouzla brání loď, věděl i to, že posádka bude veslovat a hnát loď kupředu i kdyby měli zemřít únavou a věděl, že on je nikdy neopustí. Ale začínal se bát, že bohové jsou přeci jen příliš na jeho lidská bedra...

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 20:23 14. Dec 2010 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Tanarys si nadále razila cestu bouří a pod vedením zkušeného kapitána odolávala jejím nástrahám. Už to trvalo dlouhu dobu, a paže veslařů byli unavené, dvě pumpy ze šesti už se zadřeli jak bez přestání pracovali a Atlant už sotva stál na nohou jak jej vyčerpávalo udržování kouzel když bouře konečně začala slábnout. Kapitán se v srdci zaradoval a i posádka kerá vycítila zmírněné nárazy vln do trupu lodi začala zvesela jásat. Avšak nikdo z noch netušil, že bouři bohové zahnali jen proto aby na Tanarys seslali další a ještě horší skázu než jen déšť, vítr a vlny.
Když se voda kolem galery sklidnila a vlny už nedosáhli ani na palubu lodi, když ustal vítr a z nebe se přestal valit hustý déšť, zavelel kapitán posádce aby si odpočinula. Bylo na čase. Někteří omdleli vyčerpáním hned u vesel, jiní sotva slezli z lavic jen aby je spánek přemohl o pár kroků dál. Tou dobou Staria vyšla na palubu a zamračeně se rozhlédla kolem. Obloha byla stále ještě pokrytá mraky barvy obsidiánu, které brázdili praskliny blesků.
"Tohle není dobré znamené. Ta bouře neskončila sama od sebe. Bohové to chtěli, ale ještě neodpustili." zavrtěla rezolutně hlavou, "nedali znamení v podobě hvězd a neodkryli nám svou tvář v podobě měsíce. Ještě na nás sešlou pohromu a jistě horší než doposud. Přišli jsme jen o stěžeň," zhodnotila loď zběžným pohledem, "te´d jsou na řadě životy." Otočila se na svého otce a začala naléhat. "Probuď muže! Poklekněte! Proste bohy o odpuštění!"
"Nikdy!" zavrčel jí Ragos odpověď. "Nepokleknu před bohem který na mě sesílá bouře nebo vedra. Bůh který umí jen trestat je jen všivák!" skoro řval když říkal svá slova a jak domluvil přišla mu z hlubin moře odpověď. Táhle zadunění znějící jak obrovská lavina valících se kamenů, jak praskání gygantických stromů v prahvozdu se rozlehlo všude kolem a hladina se zavlnila jak voda nesla tento zvuk.
"Juano ochraňuj nás." Zašeptala kapitánova dcera a hned padla na kolena a začala pět modlitby ke své bohyni a prosila ji aby se přimluvila u ostatních bohů a aby sklidnila jejich hněv na sbvého tvrdohlavého otce.
Na míli od lodě se zvedl mohutný gejzír vody do výšky několika desítek kroků a v husté mlze se snesl zpět na hladinu.
"TAM!!!" zařval jeden z mužů posádky, který se šel místo odpočinku protáhnout na palubu předtím než ulehne, "Něco tam bylo! Viděl sem to, bylo to obrovský!" zubymu jektali a bez přestání ukazoval na místo kde se oběvil sloup vody. Vodu v tom místě opravdu čeřila nějaká obrovská masa hmoty, jen lehce prorážela hladinu a ani jednou se nevynořila nad ní, ale i tak zvedala vlny snad pět sáhů vysoké.
"Plave to na nás!" zařval hysterycky námořník a než kapitán stačil cokoliv říct skočil přez bort a plaval od lodi co mu síly stačili. Po dlouhém veslování byl však natolik unavený, že udělal jen několik temp a zmizel pod hladinou.
"K čertu s tim!" zařval Ragos. To něco, co se valilo k lodi nyní zmizrlo hloubš a zmizelo to všem z dohledu. Jen pod lodí se myhl obrovský černý stín a vyděsil těch pár co stáli na palubě. mezi těmi již přibyl i Theureg, který doposud jen pomáhal zvládnout škody v podpalubí, ale když zaslechl křik, šel se podívat co se děje......

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 14:24 04. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
O tom co se dělo dál již nikdy nikdo nepromluvil. Málo kdo si to pamatoval a ti nešťastní kterým v mysli zustali obrazy událostí ještě dlouho trpěli nočními můrami. Snad jen Ragos ne. Nadále vedl posádku pevnou rukou a smál se bohům do tváře.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 14:28 04. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
O několik měsíců později, dávno po tom co se Tanarys vrátila ze své cesty na západ se znovu objevila tentokrát v Karathském přístavu. Vzbuzovala obdiv i respekt svým zjevem i posádkou. Po opravách působila snad ještě velkolepěji než předtím. Ragos s Arminem okamžitě vyrazili a spěšně odjeli kamsi na sever až do pohoří Krynu aníž by komukoliv řekli proč a o pár dní později je následoval i Atlant. Vrátili se za týden a cestou k lodi se setkali s Theuregem. Neprohodili mnoho slov a bylo jasně vidět, že mají naspěch a po pár slovech neváhal ani zdatný pulork. Okamžitě se vyšvihl do sedla svého válečného oře a bez rozloučení s kýmkoliv ze svých přátel vyrazil s nimi k Tanarys. Nalodili se a za znění bubnů a cákaní vesel galera zmizela na širém moři.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 17:12 04. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Karathští námořnící a ostatní kdo vše viděli mohli popsat asi toto:
Galera připlula k přístavu za svitu měsíce a díky dobrému jménu jež měla u Karathského námořnictva neměla přiliš problémů se zakotvením. Jen hodinu po spuštění kotvy opustil loď statný rudovousí muž v kožené zbroji a podstaditý chlapík s nakrátko střiženými blonďatými vlasy. V Karathských stájích si pronajali koně a tryskem vyjeli na sever. Námořníci zatím pod vedením vousatého prošedivělého muže v hávu nakupovali zásoby a odnášeli je na palubu.
Oba jezdci mezitím bez zastavení projeli skr Ivory a přez Dorenský hvozd pokračovali dál na sever, projeli Tartenem kde zanechali své koně a zmizeli kdesy v Krynských horách. O pár dní později se vrátili a stejným tempem vyrazili zpět. Když opět projížděli skrz Ivory, tentokrát na jih zastavili se v místním hostinci kde se zrovna na cestu chystal mohutný pulork s přívětivou a téměř lidskou tváří jehož na orčí předky odkazovala jen jeho výška. Okamžitě se s ním dali do řeči a zdálo se, že se dobře znají. Rozmlouvali spolu tiše, že ani gardista stojící opodál nemohl říci o čem se rozprávěli. O hodinu později se všichni zvedli. Pulork přikývl vytáhl se do sedla mohutného válečného oře, který byl dost velký na to aby uvezl i téměř sedmiset librového pulorka v plno plátové zbroji s obrovským mečem u pasu. Společně se vydali ke Karathě.
Tam už skončili veškeré přípravy. Zásoby vody a potravin byli dávno naloženy. Tři jezdci odvedli koně do stájí u Karathy a pulork zaplatil vcelku slušnou sumu za to, že se dobře postarají o jeho oře. Společně se pak nalodili na galeru, která během několika málo chvil zvedla kotvu a zamířila na širé moře.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 17:44 05. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Ani Theureg netušil co táhlo Ragose a Armina do Kronyských hor, ale ze své dřívější cesty věděl, že nemá smysl zbytečně se vyptávat. Až mu to někdo bude chtít říct tak mu to řekne. Proto jen přikývl když jej kapitán Tanarys potkal v Ivory a požádal ho jestli by se nechtěl připojit k jeho posádce na jeho následující cestě.
"Dobrý meč se vždycky hodí a tehdá si dokázal že dovedeš zabrat." řekl tehdy Ragos s usměvem.
Když Theureg Tanarys spatřil, klesla mu užasle čelist. Když ji viděl naposledy byla potlučená, paluba děravá, socha draka chyběla a místo stěžně trčel k nebi jen kmen přivázaný k pahýlu, který na palubě zůstal po zásahu blesku. Počítal samozřejmě s tím, že Tanarys opraví, ale nečekal až tak zásadní změny. Místo jednoho stěžně se nyní k neby tyčili tři, s prostředním nejvyšším na němž se třepetala vlajka Tanarys, rudá vlčí hlava na zlatém poli. Dračí řezba na přídi byla snad ještě mohutnější a děsivější než předtím a místo očí se na hlavě draka třipitili dva rudé kameny. Trn který třímal těsně pod urovní hladiny byl pobyt zlatým kovem a byl dobře o sáh delší než dřív. Přední i zadní paluby byli nyní zvýšené natolik, že se zde daly přistavět další kajuty. V předu jedna malá kde se usadil Atlant a vzadu dvě kde se zabydlel Ragos a jeho dcera Steria. I podpalubí se změnilo. Paluba pro veslaře byla zvětšena, bylo zde více místa jak ke spánku tak k práci a dokonce i dost místa na čtyři střílny pro kanóny které Tanarys také dříve neměla. Úprav na lodi bylo mnohem víc. Celkově byla větší a prostornější, pojmula větší posádku a i tak jí nabízela větší pohodlí než doposud. Pravda byla, že na úkor toho všeho značně klesla rychlost Tanarys když ji poháneli veslaři, ale díky třem stěžňům mohla plout rychleji když vál příhodný vítr. Další věc co Theurega překvapila byla právě rozšířená posádka a ve skutečnosti ani ne tak celá její část jako jedna nová členka posádky. Jmenovala se Siris a byla bardkou a bojovnicí daleko ze severu. Dopře o pul stopy převyšovala většinu lidských žen které kdy Theureg potkal a i když měla tělo vypracované a skoro by se dalo říct, že svalnaté, dokázala si zachovat ženský půvab. Vlasy barvy havraního peří měla stažené do copu jež jí sahal skoro do půlky zad a na svět se dívala tmavě hnědýma očima, ze kterých začal Theureg nervozně koktat vždy když se na něj podívali. Hlas měla zvučný a veselí a stejně působila na všechny lidi kolem a i když některé písně které spívala nebyli z nejveselejších, nikdy nikomu náladu neskazila. Od té doby musel občas Ragos pulorka popohnat pohlavkem když se až příliš zadíval na Siris a zapoměl na svěřenou práci. Nejen díky tomu si Theurega začal každý na palubě dobírat a Siris kterou Theuregův zájem vcelku bavil, jej často provokovala. Díky tomu jednou Theureg zakopl o bort a přepadl do moře. Když jej vytáhli stal se terčem mnohých vtípků a posměšků což pulork těžce nesl a do večera už s nikým nepromluvil, ale druhý den když vylezl z kajuty byl veselost sama a na palubě asi nebyl nikdo komu nebylo jasno, že v tom má prsty noční návštěva Siris.
Od té doby byl Theureg jako vyměněný. Často spolu po práci vysedávali a jen pozorovali ocenán který se míjel kolem, rozprávěli spolu dlouhé hodiny, někdy si na palubě dokonce i zacvičili v boji. Theureg se sice zprvu krotil, ale Siris se rychle učila a netrvaslo dlouho kdy se Theureg musel přestat držet zpátky.
Dny plynuly jak voda která se řítila kolem boků Tanarys hnané větrem na západ od stříbrného moře, když se na horizontu oběvyil vrchol ostrova zahaleného mlhou.
Vrcholky skalnatých kopců z té mlhy trčeli jako černé zuby a strašliví příboj u útesů byl slyšet už na míle od ostrova.
"Ten ostrov tu nebyl! Není to normální ostrov!" řekl tehdy rozhořčeně Atlant.
"Jestli je to tak jak říkáš tak stojí za to ho prozkoumat." zasmál se Ragos a vyběhl rozdávat příkazy posádce. Neslyšel tak už vzteklé mumlání Atlanta a jeho řeči a špatném nápadu tak zanikly do ztracena.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 15:22 06. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Trvalo ještě celí den než se dopluli až k ostrovu, ale ani když byli jen pul míle od něj, neviděli pro mlhu která jej halilo zhola nic, vyjma ostrých výběžků skal čnících z mraků a mlhy k nebi. Třikrát jej museli obeplout než si v mlze všimli zátoky do které mohla Tanarys proplout bez toho aby se rozbila o útesy o které se tříštili nezměrné masy vody.
Tanarys spustila kotvu. Velká galera se tak octla ve zvláštní zátoce kolem dokola obehnané na tři sta stop vysokými útesy s kamenitou pláží na samém konci zátoky. Z té se táhla jediná cesta pryč. kamenné schody táhnoucí se skalní průrvou nanejvýš sáh širokou. Zvláštní mlha jakoby ustoupila ve chvíli kdy Tanarys vjela do zátoky, ale i tak nebylo vidět nic než ony útesy jež lemovali zátočinu.
Když galera spustila kotvu sešli se někteří na palubě k poradě která se konala v Ragosově kajutě. Přišel on, Armin, Atlant se svou novou učednicí Simonou. Simona byla zvláštní mladá dívka. Kdysi snad krásná, ale po požáru jejího domu jí levou polovinu obličeje hyzdila škaredá jizva, na levé ruce jí chyběli tři prsty a celá ruka byla téměř chromá. Díky popáleninám zůstala bez vlasů a její holou a zohyzděnou lebku pokrývala změť zvláštních tetování.
Dále přišel i Theureg, mohutný pulork, syn dnes již mrtvého bojovníka který byl dobrým kapitánovým přítelem, Steria, kapitánova dcera a Gromdin, další z nováčků na palubě tanarys. Byl to trpasličí kněz neúprosně vládnoucí svým válečným kladivem vedeným vůlí jeho boha Norda.
Ti všichni se teď vměstnali do kapitánovi kajuty na poradu.
"Neměli bychom chodit na ten ostrov. Je to prokleté místo kde vládnou temné síly Ragosy!" Ujal se slova Atlant, "Ten ostrov vznikl z ničeho nic uprostřed oceánu z ničeho a zastírá ho temná aura."
"Atalnt má pravdu, že ten ostrov není dobrý, ale taková místa skrývají velké poklady. A ve jménu Norda si myslim, že stojí za to to prozkoumat a zničit to zlo který tu sídlí." řekl s usměvem Gromdin.
"Ale zahrávat si se zlem je vždycky špatný nápad." přispěla svým pesimismem i Steria.
Ragos mezi tím mlčel a jen je pozoroval. Armin si opravoval řemínky zbroje a bůh ví jestli vůbec poslouchal.
"Zlí síly sou vždycky špatný." zabručel Theureg. "Vždycky je provázej temný kouzla který nezastaví štít ani zbroj. Těžko se s nima dá bojovat."
"O to se mužu postarat já." řekla Simona, "Znám dost kouzel na ochranu před černou i jinou magií." pobaveně se usmála na Theurega. "Ochránim tě dokud se nedostaneš k nim a nenaděláš z nepřátel fašírku jak máš ve zvyku." dodala se smíchem. Narážela na příhodu s pirátskou lodí na kterou před běkolika týdny narazili. Theureg tehdy vyrazil první, snažíce se zapůsobit na Siris která se útoku neúčastnila a jen přihlížela. Sice tam tehdy málem zemřel, ale na ostatní námořníky mnoho nepřátel nezbylo. Dostal tehdy pěkně za uši od Ragose. Proto teď jen nevrle zabručel a radši zmlkl.
"Myslím že to stojí za průzkum. Uvidíme s čím máme tu čest a pokud nebude zbytí tak se stáhneme. Nepujdem všichni. Vezmu deset mužů a k nim Atlanta a Gromdina." řekl nakonec Ragos a rázně zarazil příval protestů které se Steria chystala vychrlit.
"Mezi tím bude na lodi velet Armin. Jen obejdeme okolí a uvidíme co je kolem a podle toho budem pokračovat." těmito slovy ukončil poradu a poslal všechny kterých se to týkalo aby se připravili. Sám si vybral deset bojovníků z posádky a o několik hodin později vyrazili. Na člunu na pláš a pak všem zmizeli z dohledu když jeden po druhém vešli do průrvy mezi skalami.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 19:06 09. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Uběhly dva dny od doby kdy Ragos, Atlant s ostatní odešli na průzkum ostrova. Ragos tehdy ještě řekl Arminovi aby čekali nanejvýš týden a pokud se do té doby nevrátí budou další události záležet na něm.
Zvláštní tísnivost a temnota ostrova z posádky opadla hned po první noci která proběhla v nasprostém klidu a ti, kteří i nadále cítili stísnění si vypomáhali alkohlem a hrou kostek a Theureg zase společností Siris.
Druhé noci Theureg vyšel z podpalubí kde zanechal spící Siris. Trochu omámen alkoholem si vyšel na vzduch aby si odpočinul. Zbroj sice nechal ležet v kajutě, ale meč si, veden barbarskou ostražitostí která mu stále kolovala v krvi, připjal k pasu. Opíral se o bort lodi a pozoroval ztemělou hladinu zátoky v níž Tanarys kotvila. Strmé útesy které se tyčili kolem připomínli hradby, ovšem takové které museli postavit snad obři a svit měsíce který jen slabě prozářil mraky které se nad ostrovem drželi od dob kdy připluli jen slabě osvětloval vše kolem. Palubu Tanarys sice sovětlovalo několik košů s ohněm, ale i jejich světlo jakoby se po pár krocích vytrácelo a vytvářeli na galeře strašidelné stíny.
Byla to jen náhoda, snad šplouchnutí vody kterou někdo vylil z lodi nebo výbuch smíchu některého z opilích námořníků co přimnělo Theurega aby se otočil. Díky tomu co spatřil mu na okamžik ztuhla krev v žilách. Hleděl do očí které byli snad dávno mrtvé. Nekonečná temnota, která z nich čišela jakoby pohlcovala světlo kolem. Tvář které patřili byla temně černá, zbrázděná sítí jizev, snad pozůstatkem mučení, bezzubá ústa se křivila v něčem co mohl být výraz překvapení. Muž, snad muž, kterému ta tvář patřila měl něco málo přez dva metry a snad mu v žilách kolovala i orčí krev. V ruce třímal dlouhý zahnutý nůž ze kterého odkapávalo skoro hmatatelné zlo. Rudá aura která připomínala sliz obklopovala celou čepel od jílce až po hrot. Nebylo pochyb co ta bytost zamýšlela a Theuregovo překvapení skutečně trvalo jen okamžik. Ruka vedená léty cviku a barbarskou rychlostí okamžitě uchopila meč a plynulím obloukem tasila meč a přeťala nočního návštěvníka ve dví. Theureg okamžitě pohledem přelétl palubu a zjistil, že utočník nebyl sám. Než obě poloviny těla dopadli na zem byl již Theureg plně při smyslech. Zařval co mu plíce stačili aby probudil spící posádku a zburcoval ty vzhůru k boji a se zuřivostí sobě vlastnhí se vrhl do boje.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

 Post subject: Re: Zvláštní galera v Kel-a-Hazru.
PostPosted: 22:57 12. Jan 2011 
Offline
Rytíř
User avatar
 ICQ  Profile

Joined: 12:14 27. Oct 2010
Posts: 528
Široký meč s čepelí dlouhou na pul druhého sáhu opsal oblouk po kterém se na palubu Tanarys svalil další z černých půlorků jež na loď zautočili. Obr, oblečený jen v kalhotách jež meč svíral, zuřivě zařval vyrazil na dalšího nepřítele který se dostal do jeho zorného pole. Jedním dlouhým skokem se mu dostal na dosah a bodl. Půlork si však Theurega všiml a stačil jeho ránu vykrýt, ale podcenil sílu úderu a zahnutá šavle zazvonila na palubě galery. Theureg se znovu rozmáchl a další z útočníků padl mrtev. Bojovník vykryl ránu dalšího z nočních návštěvníků který se k němu přiblížil z boku. Ranou své mohutné pěsti rozdrtil čelist černého půlorka a ještě než se skácel na zem, probodl jeho tělo mečem. Theureg se letmo rozhlédl po palubě a uviděl další útočníky jak přelézají bort lodi a hrnou se na palubu. Z podpalubí zazněl další výkřik.
"Siris!" vykřikl Theureg a bez přemýšlení vyrazil ke střednímu stěžni kde byl poklop vedoucí do podpalubí. Vztekle zaklel, spílajíc si, že tak hloupě zamířil k přídi, místo aby rovnou zalezl do podpalubí a postavil se útočníků s posádkou po boku a z místa kde mohl bránit Siris. Svou Siris. Jeho meč opisoval široké oblouky a paluba Tanarys se začala zbarvovat černou krví půlorků. Stále útočili bez jediného zvuku, ale když umírali vydávali naprosto smrtelné skřeky které Theurega naplňovali pocitem spokojenosti. Dál si klestil cestu, ale jeho pohyb v před značně zpomalil počet útočníků kteří vnikli na palubu a bránili mu v cestě. Vztekle sledoval jak za jejich zády někteří pronikají do podpalubí, ale na rtech se mu objevil spokojený úsměv když se z černého průchodu zablesklo a kolem zavonělo spálené maso a zazněl skřek umírajících půlorků. Se získanou nadějí se vrhnul do boje s novou silou. Dalšímu půlorkovi Theureg probodl břicho mečem, uskočil stranou a pěstí odhodil jiného před bort do temné vody zátoky. Prudce se otočil aby čelil dalšímu útoku a zděšeně zjistil, že hledí do hnědých očí bojovníka který byl stejně vysoký jako on sám. Dlouhé, tmavě hnědé vlasy měl spletené do copu, a mohutnou postavu zakrývala černá zbroj.
"Otče." bylo to jediné na co se Theureg zmohl a jeho čepel klesla k zemi. Na tváři zjevení se mihl jen posměšný úšklebek a vzduchem zasvištěl meč nemálo podobný tomu Theuregovu. Ten tak tak stačil ránu vykrýt, ale síla úderu jej srazila na kolena. Než se stačil vzpamatovat, dostal ránu do brady okovanou botou a odletěl několik kroků dozadu. Rychle se vzpamatoval, zatřásl hlavou aby se zbavil toho zlého snu a rychle se vyšvihl na nohy. Zjevení však nezmizelo. Jeho otec kráčel k němu a paluba pod jeho nohama skřípala stejně reálně jako pod ním samotným.
"To.... to není.." bylo to jediné co stačil vykoktat než musel uskočit kotoulem stranou aby se vyhnul dalšímu úderu. Než se však znovu postavil na nohy, zasvištěla vzduchem těžká čepel a Theureg bolestí zaťal zuby. Na levé paži mu zela hluboká rána. Konečně si uvědomil, že to co vidí je skutečnost. Bleskově se rozhlédl a zjistil, že ostatní útočníci se drží stranou nebo lezou do podpalubí, odkud sem doléhali zvuky boje.
"Ukradl jsi mé jméno!" temně zavrčel Theuregův otec a znovu zaútočil. Theuregovu mysl však přestala vnímat. Žal a vztek mu zatemnili mozek a zastřeli obzor rudou barvou. Teď už před sebou neviděl otce, ale nepřítele. Jen dalšího nepřítele kterého je třeba zabít aby mohl jít dál a dál zabíjet. Krev nepřátel byla jediná věc po které Theuregova mysl toužila. Odrazil meč stranou, kotoulem uskočil bokem a ještě v dřepu ťal. S uspokojením sledoval jak meč prorazil kružkovou nohavici, po které se rozjeli blesky elektřiny a jak se kolem rozstříkla sprška krve. Než se však stačil zvednout a než si stačil uvědomit, že jeho sok nezavrávoral nebo neupadl jako kdokoliv jiný dostal dašlí ránu okovanou botou. Zatřásl hlavou a chystal se rychle zvednout, když si uvědomil, že jeho otec stojí nad ním, meč nad hlavou, chystaje se ukončit boj. Byla to náhoda kdo Theuregovi zachránil kůži. Z podpalubí se opět zablesklo, ale tentokrát silněji a celá Tanarys se na hladině otřásla. Theuregův sok lehce zavrávoral, jen na okamžik, ale ten okamžik byl jediné co mladý bojovník potřeboval aby vyrazil pravačkou vpřed a jeho meč prorazil hrudní plát jeho nepřítele a zajel mu do hrudi až po jílec. Tím boj skončil. Meč jeho otce ztěžka dopadl na prkna o okamžik později jej následovalo i tělo. Theureg se opíral o bort lodi a ztěžka oddechoval a už se chystal zvednout když jeho otec promluvil.
"Ghorume?" zasípal tiše. Theureg se hned vrhl k tělu a zvedl jej do náruče.
"Otče?" zašeptal s nadějí v hlase. Umírající se jen pousmál.
"Jsi dobrý syn. Odpusť mi." zasípal ještě jeho otec než vydechl naposledy. Theureg jen na okamžik pevně zavřel oči. Když je znovu otevřel byl žal pryč a na jeho místě zůstal jen vztek. Bez váhání se zvedl a vyrazil k podpalubí, chystaje se v houfu nepřátel vyvolat peklo když z podpalubí vyskočil Gromdin. Válečné kladivo pevně třímal v ruce z jeho hlavice odkapávala krev. Zmateně se ne sebe podívali a kývli.
"Dole čisto." zabručel trpaslík a zklamaně se rozhlížel po palubě odkud už také všichni útočníci zmizeli.
"A tady taky došla sranda koukám." zabručel a spustil kladivo k zemi.
"Jak jste na tom?" uvolnil se konečně Theureg.
"Blbě. Několik lidí unesli, netušim jak." bručel trpaslík a v jeho hlase znělo zklamání nad sebou samým.
"Unesli? koho?" Theureg se zarazil a s očekáváním hleděl na Trpaslíka. Pak se zadíval na vchod do podpalubí, odkud vyšla Simona. Tetování na hlavě jí zářilo a po rukou jí běhali plamínky. Když přehlédla palubu a zahleděla se na Theurega uviděl v jejím pohledu něco jako smutek.
"Siris?" vydechl Theureg a trpaslík jen pokýval sklopenou hlavou.
"Zmizelo asi dvacet lidí. Armin a Siris mezi nimi." zašeptala Simona.

_________________
Theureg syn Theureguv, syna Grumova z rodu Darwolf: Cestu životem si razí mečem, ale občas překvapí rozumem či duší. V tom jenž vypadá jakoby mu v žilách kolovala krev samotných obrů se možná skrývá víc než jen hrubá síla svalů. Možná.


Top
Reply with quote  

Display posts from previous:  Sort by  
Post new topic Reply to topic  [ 14 posts ] 

All times are UTC + 1 hour [ DST ]



Who is online

Users browsing this forum: No registered users and 5 guests


You cannot post new topics in this forum
You cannot reply to topics in this forum
You cannot edit your posts in this forum
You cannot delete your posts in this forum
You cannot post attachments in this forum

Search for:
Jump to:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group  
Design By Poker Bandits