Thalie


Persistentní svět hry Neverwinter Nights
It is currently 19:25 28. Mar 2024

All times are UTC + 1 hour [ DST ]





Post new topic Reply to topic  [ 1 post ] 
Author Message
 Post subject: Aliho msta
PostPosted: 22:10 06. Oct 2012 
Offline
Čestný člen týmu Thalie
User avatar
 Profile

Joined: 14:21 13. Feb 2010
Posts: 9273
Location: Brno/"Znojmo"
Kdesi v poušti Abghad be Dali, nedaleko Kel-A-Hazru, ale přesto dostatečně daleko, aby tam městské hlídky nezavítaly, stál menší tábor. Měsíc ještě nevyšel a vítr lehce vál nad chladnoucími písky. Zrnka nepříjemně pálila v očích hlídkujících stráží, jež obcházely tábor...

Strážný se opatrně rozhlížel noční tmou po hřebenech písčitých dun, zpoza kterých mohlo kdykoliv vyrazit nebezpečí. Pro něj, jeho rodinu a pána – čaroděje jménem Muríz'Rut, který byl mocným náčelníkem a velitelem. Se svými bojovníky v poušti útočil na slabší kmeny a karavany. Byl nejlepším dodavatelem otroků pro trhy v Kel-A-Hazru, dokonce někdy dodával otroky i do měst v Athelské říši. Byl jedním z těch co uzavřeli spojenectví a vládli železnou pěstí pískům pouště. Tedy vládli… Poušti nemůže vládnout nikdo jiný než samotná Lilith a její služebníci v podobě džinů, efrítů a jiných bytostí, ale tito náčelníci k tomu měli velice blízko. Měli prsty v takřka každém pochybném obchodu, prodeji otroků, nebo loupeživém výpadu. Jenže teď se něčeho bál a v posledních týdnech jeho neklid sílil. Posílil hlídky. Nové otroky nechal projít mnišským výcvikem a ti se pak stali jeho osobní stráží – ovládali dokonale své tělo a zároveň dokázali odolat magii, tak jako skála odolává větru.

Strážný zastavil tok svých myšlenek a odtrhnul pohled od obzoru. Pokračoval v obchůzce tábora. Divný zvuk. Zahlédl zvětšující se vír písku, něco skrytého se řítilo přímo na něj. Snad džin?! Ruka mu vystřelila k boku, tasila scimitar a muž byl připraven k boji. V očích se mu zračilo odhodlání. Pak se zjevily hluboké zvířecí stopy a o vteřinku později zahlédl ve skoku průzračnou sfingu. Roztrhla mu hrdlo dříve, nežli se zmohl na odpor. Poslední co spatřil, byly dvě průsvitné postavy.

Zatímco opět neviditelná sfinga zahrabávala mrtvolu strážce, zastavily se na duně nad táborem a prohlížely si okolí. První postava byla skrytá v kamenné kůži, přesto šlo poznat, i skrze zbroj, křivky ženského těla. Držela v rukou bič a štít, přešlapujíce na místě. Druhá postava byla zahalena v kouzlech – magické mlze, ve které se čas od času zobrazilo oko a pokrývala ji černá hmota, jež opalizovala. Na jedné ruce nasazený katar a právě si protahovala dračí křídla. Farah a Ali'Shah – pokrevní sourozenci se připravovali k útoku.

„Bratříčku, jsi si jistý, že to zvládneme? My dva proti celému táboru?“ Protnul její hlas ticho.
Ali naposledy přelétl tábor zkoumavým pohledem, chytil jí kolem pasu, křídla roztáhnul kolem nich a tiše jí odpověděl: „Sestřičko, vždyť víš jak je tohle důležité. Vše, co jsem dělal, bylo proto, abych se mu jednou pomstil, jak jsem slíbil svému kmeni. Je to má povinnost. Věřím, že to zvládneme.“
„A co ženy a děti? A jiní, kteří nemohou bojovat a nemají nic společného s pomstou?“ „Pobiju jen ty, co ho budou bránit. Navíc jeho stan, stojí támhle trochu stranou.“ Pustil jí a vykročil směrem k táboru, Farah půl kroku za ním, jak byli za ta léta zvyklí.

Chlapec spokojeně spal, když jej cosi vzbudilo. Přes celtu se dralo světlo, až moc světla. Že by už bylo ráno? Vyšel pomalu ven. Skrz střed tábora se k náčelníkově stanu táhla dlouhá stěna ohně. Nedaleko se procházel obrovský zelenkavý drak a v jeho šlépějích šla podivná postava s dračími křídly obklopená kouzly. Většina přítomných prchala, jen pár strážců se rozhodlo těm dvěma postavit. Neměli moc šancí na úspěch. Než si to s nimi vyřídili, stáhla chlapce matka zpět do stanu. Do náruče mu ve spěchu nacpala potřebné věci a vlekla jej pryč.

Ali procházel tábor . „Zůstaň tu a hlídej Far“, poručil sfinze a sám se vydal ke stanu náčelníka. Farah se pustila do léčení osvobozených zajatců. Ti, kteří na tom nebyli tak zle, se chopili zbraní, kdyby bylo třeba ji nebo ostatní chránit. Drak ho stál trošku více sil než odhadoval. Ohnivá stěna kolem vybraných stanů tolik ne, ale taky si to vybrala svou daň. Naštěstí většina energie šla z magické hole, magických přášků, kamenů a svitků. Plameny pomalu zhasínaly. Došel před stan, kde měl být náčelník Muríz'Rut – vrah Aliho otce.
Vyběhla z něj čtveřice chlapíků, hbitě přeskočili dohořívající ohně a neomylně zamířili k němu. Zamumlal kouzlo a z rukou mu vylétly ohnivé šípy. Ovšem místo toho, aby je zasáhly, zmizely jakmile se k nim přiblížily.
„Zatracení mniši.“ zamumlal.

Dva vzápětí doběhli. Ali byl ale připravený, magie mu poskytla takovou sílu, že celkem hravě odrazil jejich úder. Rychlejšímu vyrazil vstříc a mocným máchnutím mu seknul přes hrudník. Pomalejšího pak v otočce srazil křídlem. Šlápnout mu na krk a vrazit katar mezi žebra bylo už dílem okamžiku. Další byli moudřejší, zaklínače s dračí krví nepodcenili. Zaútočili společně, první ho oslepil pískem, druhý měl v úmyslu ho zezadu skopnout. Ali zamrkal, a chytil reflexivně prvního muže za ruku a dýchl mu oheň přímo do obličeje, neměl kam uhnout a zemřel velice nehezkou smrtí. Druhý zaváhal, otočil se po výkřiku. Víc rozzuřený Ali nepotřeboval a čepel skončila v mnichově břiše.

Muríz'Rut byl připraven. Už v momentě, kdy se rozhořely ohně, věděl, že se bude muset tomu mladému frackovi postavit osobně. Byl očividně příliš silný na jeho osobní stráž. Ale jak to? Viděl ho před lety – nikdy neměl skutečný talent, možná trochu dračí krve, ale nic víc. Oblékl se do bitevního roucha. Jak dlouho už ho vlastně neměl na sobě? Mávl nad tím rukou. Vzal si hůl a vyslal stráže. Vyhlédl ven a v záři ohňů viděl postavu s dračími křídly, kterak likviduje ochránce. Utáhnul si ještě tkanice na rukávech. Kvalita otroků klesá, pomyslel si. Tihle prý měli být schopní zabít jakéhokoliv mága a on stále žije. Vypadá až moc živě, je takřka bez škrábnutí, odfrknul si. Začal odříkávat zaklínadlo a když kouzlo opouštělo stan, řekl tiše pro sebe: „Uvidíme, co vydržíš, usmrkanče“.

Ali se chtěl vydýchat, ale nebylo mu přáno. Sotva se otočil, spatřil, jak se na něj ze stanu řítí ohnivá koule. Jediné, co v tu chvíli stihl znaveně vytvořit byla elementární ochrana. Kouzlo dopadlo přímo na něj, oheň kolem něj žhnul, ale nepálil. Hučelo mu v uších a cítil nepříjemné pálení kyseliny na křídlech. Padl na kolena. V mysli mu vytanula vzpomínka, jak na něj Miawill před lety užila stejné kouzlo v aréně a jen tak tak přežil. Usmál se tomu.

Když to peklo skončilo, opatrně vstal a stejné kouzlo poslal do stanu. Brzy lehl popelem. Muríz'Rut ale stál venku dříve, než se plně rozvinulo. Za jeho zády se tak odehrávala velice zajímavá, ale naprosto zbytečná ohnivá „bouře“. Protřel si oči a zatřepal hlavou, aby ulevil uším.

„U bohyně... toliko k ohni, mladíku.“ prohodil usměvavě starý mág skrytý také za hradbou kouzel.
Začal čarovat. Nad Alim se objevila obrovská zelená ruka, která ho měla povalit. K starcově údivu však stále stál a navíc vytvářel protikouzlo. Zvedl se vítr a vlivem vší uvolněné magie začal vířit okolo nich. Kouzlo střídalo kouzlo a kolem kromě písku létaly i kusy věcí, všemožné barvy a elementy....

Farah vzhlédla. Ze středu tábora, kam se boj přesunul, se ozvalo několik výbuchů. Obvázala ruku poslednímu muži, co muži, mladému chlapci. Povzbudivě se na něj usmála, pohladila ho po tváři a odříkala léčivou modlitbu. Nervózně pohlédla na sfingu, stále tam byla. Otočila se za zvuky kouzel. Na noční obloze, kromě dýmu uhasínajících ohňů, viděla zelené, rudé a fialové záblesky magie. Po pár minutách se ozval zvuk ničivého výbuchu a nad táborem se objevila bělavá záře. Sfinga zmizela. Farah už na nic nečekala a vyrazila za Alim. Stany byly potrhané a rozhozené do stran a napůl zaváté pískem z mělké prohlubně, která se zde vytvořila.

Zakrvácený a s potrhanou zbrojí se Ali potácel ke staršímu muži. Ten ležel omámený a dobitý kus před ním. Konečně se k němu sehnul a do úst mu nalil cosi z ampulky, jež odněkud vytáhl. Pak se svalil do písku vedle něj. Jeho pravé křídlo sebou trhalo, jako křídlo umírajícího motýla. Farah k němu přiklekla a začla mu čistit rány a odříkávat léčivou modlitbu. Než z vyčerpání ztratil vědomí, spokojeně se na ní pousmál...

O několik dní později byl na Kel-A-Hazrském pobřeží objeven muž. Obklopovala ho magická bariéra, skrze kterou nemohl nikdo projít. Druhý den, když jej zabila poušť svým žárem, kouzelná stěna zmizela. Nalezli svitek, kde bylo psáno, že se jedná o jednoho z předních velitelů banditů. Zemřel bezejmenný a jeho tělo bylo ponecháno hyenám.


//Pozn: Děkuji Miell za pomoc s popsáním její Farah a za úpravy, které provedla v textu, aby byl ještě více zajímavý.

_________________
.


Top
Reply with quote  

Display posts from previous:  Sort by  
Post new topic Reply to topic  [ 1 post ] 

All times are UTC + 1 hour [ DST ]



Who is online

Users browsing this forum: Google [Bot] and 6 guests


You cannot post new topics in this forum
You cannot reply to topics in this forum
You cannot edit your posts in this forum
You cannot delete your posts in this forum
You cannot post attachments in this forum

Search for:
Jump to:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group  
Design By Poker Bandits