Thalie

Tady si dovolím menší polemiku, protože na tohle téma nedávno přišla řeč:
Pro mě je (zprůměrováno) Kulhánek čtivý, ale bezduchý, čiší z toho arogance a ždímání vlastních vtipů dokola a dokola. Druhé já, zdůrazňování faktů jednoslovným doplněním, hrdina který je nejlepší a nejúžasnější, padají mu k nohám nejhezčí buchty, nejmocnější muži světa se před ním sklání, když kráčí zmáčený krví velkoměsty... Jistě je to to, o čem lecjaký muž sní, ale... já nevím. Četla jsem od něj skoro vše, některé knížky byly zajímavé, třeba Noční klub, další knížky se opakovaly, ale pořád vítězila čtivost nad blbostí, tak se to dalo. Ovšem Stroncium, a hlavně Vyhlídka na věčnost, ta to pohřbila už dokonale. Je jasné, že po x několikadílných knihách už není moc kam hrdinu posunovat, ale SPOIL
takhle zničit a vybrakovat poměrně hezký Noční klub jen proto, aby hrdina mohl ukázat, že je chytřejší, drsnější a lepší než každý včetně Ďábla, aby se potom s ním spikl a stal se ????jezdcem apokalypsy, zavraždil nemrtvého Hitlera i s dalšími SS zombíky v tancích (nermtvé tanky jsou mimochodem lepší než ty obyčejné, nemluvě o nemrtvých letadlech z WWII), a potom sejmul své břímě a vrátil se ke své superkrásné buchtě, která odhodila zážitky ze znásilnění, týrání i svou lesbickou orientaci, protože hlavnímu hrdinovi odolat nemohla??

Nápady, nápady sem tam má. Čtivě, jak jsem řekla, to on píše, ale když si člověk srovná jeho knihy, nebo je čte rychle po sobě, zjistí že jaksi... z 80% postrádají děj, nebo se opakují. A je to jen o násilí, čím dál tím větším násilí. Ale čím víc knížek píše, tím více to násilí stupňuje, aby překonal sám sebe, takže nakonec je to spíš k smíchu. Čekám co přijde příště, hrdina bude Bůh s kulometem?
Největší jeho chybou je potom vykreslení charakterů. Mužští hrdinové jsou stejní jako přes kopírák, ale hrdinku, myšleno každou pěknou holku, která mu přejde přes cestu, tu umí jen jednu. Dokonce i Hanako, která se ze začátku lišila, nakonec shodila masku a byla stejná. Klobouk dolů snad za Elviru.

Každopádně, neber to prosím zle:) Každý máme osobní vkus, každému se líbí něco jiného, já si pro oddech přečtu klidně lecjaké ženské romantické škváry, na jejichž cupování by nestačilo deset fór.

P.S. Ghost - Po Malevilu se podívám, ale možná si to nejdřív sama znovu přečtu:)

P.P.S. Pražáci, nedoporučil by mi někdo pobočku knihovny, která je příjemná, co se týče nevybrakovanosti?

A že teda píšu tak ohnivě - mám to do práce hodinu cesty, a potřebuji si u toho číst. Kulhánek, bohužel, tvoří 50% knihovny přítele i spolubydlící, což znamená, že jsem byla okolnostmi prakticky donucena většinu jeho knih hned po sobě přečíst!!

Ale Braenn, přesně to, co popisuješ, je geniální! ) Je to brak v absolutním slova smyslu a na žádná literární veledíla si to nehraje. Je to čtivé, je to akční, na logiku sere pes, hlavně že se něco děje a protivníci neubývají, když je krví zbrocený drsný hrdina zabíjí už napošesté. Krev, bláto a sperma (v případě lesbicky orientovaných hrdinek spíše jiné sekrety) jsou přitažlivým koktejlem v každé době. Vivat!

Já třeba po podobné četbě sahám rád, když mám po zkouškovém hlavu bolavou a celou nafouklou od znalostí, které bylo nutno narvat do příliš malého prostoru za příliš krátký čas.

Sir Arthur Conan Doyle - The Hound of the Baskervilles

jen to nejde tak rychle jak jsem doufal

Pro Braenn: Naprostý souhlas s tím co píšeš.
Pro J.F.P: Přesně popsaný důvod proč mám tuto literaturu rád, jen dobu po zkouškovém vyměním za dobu po práci a stav "pokud mi z těch magorů nepraskne hlava dnes, tak už nikdy". Kouzlo zavřít se na záchod (protože tam je klid a nikdo nemá právo mě otravovat a to ani důležitými dotazy) a při uctívání keramického boha shltnout 20 stran jahůůů .... no, chápu, že se mnohým budu zdát divný, ale někdo na záchodě čte noviny, někdo čumí na kachlíky a já čtu brak a je to super.

Já čtu na záchodě Raeders Digest, babička mě jím vždycky zásobí. Ideální čtivo! Povídky a krátké příběhy, plus nějaké vtipy a podobně, přesně odměřeno na kratší i delší potřeby . Kdybych měla mít na záchodě knížku, nezůstanu u dvaceti stran, protože nevyjdu, dokud to nepřečtu. Vyzkoušeno.

A argumenty ohledně Kulhánka beru. Na vypnutí mozku je to dobré, ne že ne.

Záchodové čtivo je pro mě Enigma, Krimi Revue a podobné plátky.

Enigma je výborná, dost se u ní zasměju )

Já mám moc rád psaní Františka Fajtla. Je to o letadlech a z první ruky... žádná fikce. František Fajtl byl totiž letec a ne ledajaký. Je to jeden z nejvýznamějších (ne li nejvýznamější) čs. letců z druhé světové. Například na motivy jeho knihy Sestřelen, byl natočen Tmavomodrý svět (ta kniha je o něm).

Přečetl jsem od něj Generál nebe, to je vyprávění o Františkovi Peřinovi

Pak První doma, to je o slovenském národním povstání, kterého se účastnil.
Podruhé doma je pokračování.

Vzpomínky na padlé kamarády, to je zase soupis příběhů padlých letců.

Moc zajímavé čtení! Doporučuju.

Z letecké četby je také super Velký cirkus od Pierra Clostermana, nejúspěšnějšího francouzkého esa. Hezky čtivé, napínavé... krása!

Vyznavačům J. Kulhánka by se mohlo líbit i tohle:

http://www.legie.info/kniha/10722-stvanice

Děkuji za typ, rád si přečtu.

Tak pak vydej nějakou zprávu.

Miroslav Žamboch - doporučil bych vpodstatě cokoli .
Od sérií s Koniášem a Baklym (které se na konci, aspoň pro mě překvapivě, provazují a dost čekám jak, zda-li vůbec, vypointuje závěrečný souboj mezi Otcem a Synem (až na to, že to nevypadá na provařené "Jsem tvůj otec, Luku! ale spíš "Jsem tvůj syn, *censored spoiler*"), přes "jednohubky" (povídky/novely) s jinými hrdiny z "koniášova" universa až po "výlet k dinosaurům" - Predátoři, k post-apokalyptíckému Drsnému spasitele a i místy poněkud (podle mě) váhavější poslední upířině "In vino veritas"...eeee..."Visio in Extremis"! .
P.S.
Četl jsem od něj všechno, leč doma nemám nic.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_%C5%BDamboch

Od Žambocha jsem četl akorát jeden díl J.F.K, ale moc mě to neoslovilo. Takový hodně narychlo napsaný brak.
Celkově české autory moc nemusím, hlavně co se týče fantasy a sci-fi. Když už si mám něco přečíst z per našich pisálků, tak historickou literaturu. Co si teď vzpomenu, tak třeba Kladivo na čarodějnice nebylo vůbec špatné.

Kdo by si chtěl přečíst něco jako fantasy bondovku tak doporučuji tohle , docela mě to bavilo... jen teda mi chybí třetí díl toho příběhu. Možná jsou už další (dle obrázku) fakt nevím, je to už pár let...

Knihy postupně:
Muž se zlatým torkézem
Démoni jsou věční
Špion který mě strašil