Thalie

A když šáhnu do zahraničních vod:

Neil Gaiman - cokoli od něj, včetně komiksových Sandmanů (!).

Robert Holdstock - "už uzavřený" (smrtí autora) soubor knížek o takovém "jiném " lese . Vlastně jakékoli knížky od něj byly o "jiných" věcech. Už je to dlouho co jsem ho četl a maně si pamatuji, že asi dvě knížky mi přišli výrazně slabší, tak snad na ně nenarazíte hned napoprvé...protože celkově stojí za to.

Mno a do třetice, něco z pohádkové (fakt nekecám, je to...pohádka ) četby pro nácti-leté dívky (zdravím Pajky ). Co je v knížce (mimojiné) epický, je hlavní "záporný hrdina (takřka) z donucení". Btw - po seznámení s jeho babičkou, pro mě domov důchodců, kde si babičky krátí čas ručními pracemi, už nikdy nebude takový jako dřív :
Clive Barker - Abarat (první díl) a Abarat: Magické dny krvavé noci (druhý díl). Bohůmžel na třetí díl v češtině se (zatím) čeká (anglický origoš - Abarat: Absolute Midnight).

Tak v tom se dost shodneme (i když jsem od něj všechno ještě asi nečet).

Nj, Les Mytág, Lavondyss, Hloubění ... , další autor, který stojí za povšimnutí (jen jsem teda nevěděl, že už je po smrti).

Matně si od něj vybavuji Knihy krve.

Z docela jiného soudku, pokud máte rádi historické knihy (převážně antické období), doporučuji knihy od Stevena Pressfielda (Ohnivá brána, Poslední z Amazonek, Afgánské tažení ...).

Nutno podotknout, že Kato je také vášnivý čtenář dětské literatury (nemyslím náctileté, ale ještě mladší). Má doma slušnou sbírku pohádek a obrázkových knih! A hádám že je velmi často čte a to i po několikáté .

Ano.. ano.. Mollyšáček tu Sašence důkladně prostudoval knihovničku.. nicméně mu nebylo dovoleno si nic odnést A tady foto, jako důkaz



Sašenka: "Strejdo, nehihněj se a čti!"

Tak to jsou regulerní hororry (s dost originálníma nápadama - viz např. vesnice co vyráběly "bio-roboty", apod.).
Abarat je ale opravdu "moderní" pohádka...něco...trochu...jako Čaroděj ze země Oz nebo Alenka za zrcadlem. (...i když, ruku na srdce, Alenka JE místy dost hustej horror a ne pohádka)

Naprostý souhlas, ten chlap má vážně talent! A každý díl Sandmana jsem hltala jako malé děcko



Ještě tady nezazněl božský Gabriel Garcia Márquez; doporučuji hlavně Dobrodružství Miguela Littína v Chile, Lásku za časů cholery, Sto roků samoty a Na paměť mým smutným courám - ty se mi od něj líbily nejvíc.
Celkově mu fandím mnohem víc než Paulu Coelhovi

Dočteno "Načisto" od Lukjaněnka. Kdo ho má rád, můžu s klidným svědomím doporučit. Není to nic převratného, ale čte se to pěkně.

Máte někdo rád Umberta Eca? A tím nemyslím jen stokrát známé Jméno růže, ale i ostatní tvorbu...

Četla jsem Pražský hřbitov, hodně zajímavé dílko s odkazy na Protokoly sionských mudrců, což já můžu...

Foucaultovo kyvadlo se mi celkem líbilo. Jenže jeho díla jsou knihy, na které si člověk musí vzít dovolenou, vypít tři kafe a nasadit plné soustředění.

Neznám jiného autora, který by byl schopen v beletristickém díle na několik stran rozebírat symboliku letu racka .

Jméno růže mě pohltilo a rád se k němu někdy vrátím, protože pochybuji, že by byl někdo schopen napoprvé zachytit všechny myšlenky. Zkoušel jsem číst i Ostrov včerejšího dne, ale už jsem neměl tolik trpělivosti a času, kolik si Ecovy knihy žádají.

Jo, ten je zrovna dost výživnej ale takovej Baudolino se čte nádherně víceméně. Nebo a to skutečně vřele doporučuju Poznámky na krabičkách od sirek, které jsou naprosto, ale naprosto úžasné.

Je to souhrn Ecových zamyšlení v novinách (sloupků? nebo jak se tomu říká), především z 90. let - je neskutečné jaký má přehled a jak mu teď vyšla spousta věcí, které tehdy kritizoval, že nám přerostou přes hlavu... a teď je tu skutečně máme

Od C. Barkera jsem přečetl Coldheart Canyon. Místy naturalistické, místy jsem očividně nepochopil komplexní symboliku co autor použil (ano, jsem přízemní, jakž-takž racionálně uvažující jedinec co jen čirou náhodou bloudí v iracionálních svštech RPG ). Leč výborné zpracování, neuvěřitelný nápad, rychlý spád a přitom velmi detailní vykreslení postav...

Mimochodem, doporučuji pro většinu "těch opálených do černa z dola" - přečtením tohoto románu si mohou obohatit možnosti trápení lidských/elfích/hobitích bytostí.

Přidal bych Otakara Batličku "Na vlnách odvahy a dobrodružství".

Pro pobavení dobře poslouží "Sněhurka" od Neila Gaimana; viz http://en.wikipedia.org/wiki/Snow,_Glass,_Apples

Rozhodně doporučuju teď čerstvý a Mayou nadhozený Pražský hřbitov. Skvělé porochňáníčko se v předsudcích o národnostech a zároveň v oněch idylických národních hnutí 19. století, v antisemitismu a zároveň "antijezuitismu"... Prostě o tom, jak jde manipulovat lidmi a s trochou nenávisti vyfabrikovat všemožné absurdní teorie a kombinovat je, i když jsou vzájemně protichůdné, a přitom to na první pohled "dává takovej smysl, žejo, tyvoe, jak to všechno chtěl vovládnout, všechno do sebe zapadá, tyvoe". Aneb ke kořenům o židovsko-zednářském spiknutí a do toho se potkáte s hlavama jako Freudem.

Jo a z ne-beletrie, Dějiny ošklivosti? Nebo Dějiny krásna? Už si nepamatuju, ale udělalo na mě zas obrovskej dojem, jakou musí mít Eco všepohlcující moskovnu.

Ač nejsem milovníkem sérií, tak přesto mohu doporučit trilogii Svět bez bohů (Zrození zimy, Dědic klanu, Pád thanů) od Ruckley Brian.

Varování - jedná se o docela temnou fantazy, nic pro plyšáky (ano Molly, nic pro plyšáky ). I když první díl vypadá jako "pouhá" mlátička, kdy Evil horda jde zbít Good hordu...změní se to , změní ...a vy krvelační čtenáři nebojte, hordy se mlátit nepřestanou až do konce série...jen ta pachuť krve už nebude taková jako na začátku .

Co jsem ocenil:
1) ELFOVÉ!! V té knížce jsou ELFOVÉ (sice se jim říká kirininové, ale jsou to ELFOVÉ!!). Žádný lidi s dlouhejma ušima, ale ELFOVÉ!! Nelidská, cizí, "alienská" rasa, co se s lidma moc nese...eee... *odkašle si* ...rasa co udržuje svoje tradice a hrdost, jsem chtěl říci.
2) zajímavě vykreslený postup "šílenství/osvícení" jednoho půlelfa (moc jich tam není, určitě poznáte, kterého jsem myslel ).
3) ...a spousta dalšího , co bych v podobném typu literatury nehledal.

Na co jsem si "musel" zvyknout:
1) přeskakování mezi jednotlivými "liniemi" (knížka proplétá několik dějových linek). Ne že by to bylo "špatně", ale přišlo mi, hlavně na začátku těch linek "až moc" na moji pozornost, pak sem si zvykl .
2) občas jsem si říkal "bylo to nutné?", případně "proč se probohy zachoval/a takhle?" a pak jsem si uvědomil, že stejný způsob chování, myšlení postav je převzatý z "naší" historie-současnosti(!) a jen to moje "oči nechtějí vidět".

EDIT after Gladiator: Ano, ta trilogie je ukončená, celistvá, kompaktní