Thalie

I přes mizernou ochutnávku na obálce Meč pravdy zdaleka není klasický fantasy román, kde vyvolený pokosí všechny mečem a magií

Mě se na to líbil právěže ten fakt, že všechny hlavní antagonisty zničil čistě svoji hlavou jinak by neměl ani šanci

Ale proti gustu pánové a dámy....

Já nemůžu zas tak moc soudit kvalitu, protože jsem to nedočetl. Po prvních sto stranách jsem to odložil, protože mě to prostě nedokázalo zaujmout - není to kniha, která je dle mého názoru dobře napsaná.

Vlastníkům Kindle, co umí anglicky a mají rádi zombie doporučuju velmi kvalitní sérii The Remaining.

Četli jste někdo knížky od Jacka Londona?
Alespoň ve svých mladých letech?

Při těch vyostřených polemikách v topiku "volby" jsem si na některé z nich vzpomněla. Mořský vlk, Martin Eden, Bílý den .....ale nejvíc mě vždycky fascinovala právě osobnost vlka Larsena ...dravá, bezohledná, nezkrotná, individualistická povaha vlka Larsena v konfrontaci s idealismem Humphreye a jeho snoubenky Maud.
Po letech jsem si ji vytáhla z knihovny

Cetl - jen nazvy byly jine: Morsky vlk, Elam Ohniva Pata... A misto toho, aby se postavy vysilenim potacely, tak "iba tackali", popripade "slnko pali ako ohen". (*)

Vlk Larsen byl az prilis vlci.

A zkousela si jeho "Tulaka po hvezdach"?

(*) Za "totace" nebyly v cechach k dostani, ale ve slovenske jazykove mutaci ano.

Edit: upresneni.

Edit2: Síííím paní učitelko, Nalk opisuje!!!

Já měl nejradši Tuláka po hvězdách. Odsouzenec na smrt, který putuje do svých dřívějších životů, zatímco je jeho tělo svázáno svěrací kazajkou. Mimochodem ta kniha měla být námětem pro celkem povedený film "The Jacket" (Svěrací kazajka).

EDIT: pavad ninja!

Vlk Larsen byl příliš vlčí .....ale přesto, byla v něm jistá velikost, vzpomínám si dodnes na scénu, kdy za bouře stál na přídi Přízraku a smál se řádění živlů navzdory ....samozřejmě jsem cítila s Humphreyem a přela si, aby to s ním dobře dopadlo, ale kupodivu ani Larsen mě ve mně nevzbuzoval jednoznačně negativní pocity

Tuláka po hvězdách jsem myslím nečetla, ale samozřejmě Bílého tesáka jsem vynechat nemohla, Volání divočiny a spoustu jeho povídek....často šlo o konfrontaci člověka s extrémními podmínkami ...namátkou si vzpomínám Rozdělat oheň, Kus masa ....

Já je měla doma po rodičích ...stará vydání, ještě z první republiky

Ale je pravda, že na Slovensku vycházely často knížky,které v Čechách nevyšly ....četla jsem bez potíží slovensky.

Bílý den nebo jinak Elam Bouřlivák ....byl natočený jako televizní seriál , řekla bych že skvěle:-)

Kdyz uz jsem u te historie, co takhle J.M. Troska, "Zapas s nebem", "Pistole miru", "Kapitan Nemo"?

Dosud si vybavuji vuni stareho papiru nekdy ze 40. let a utrzky jako "rozsocha jiskri" nebo "zvuky znely tlumene, jako by byly filtrovany".

PS: Ja Ti dam ninju, Nalku!

Když už se tu oháníš tou nostalgií zteřelého papíru - moje první scifi - kompletní sešitové vydání Rychlých šípů *zasní se*, Hoši od bobří řeky....kdo by tehdá řekl, když jsem u tetičky v podkroví na půdě listoval těma sešitama, že budu jednou sedět ve stejným baráku, kde pták Foglar skautil...a ve stejném skautském, hehe, duchu budu smolit projekty .

Ano knížky od J. M. Trosky celou sérii jsem taky četla, taky dědictví po rodičích

Vzpomínám jak tam využívali jako zdroj energie statickou elektřinu, prostě vystrčili jakousi anténku a bylo vystaráno To kdybychom uměli, máme super neomezený ekologický zdroj energie, kam se hrabe jádro!

Jo tohohle jsem taky četl, a celkem nedávno... a celkem mě to bavilo.

Nějak to tu chcípá, to kua nikdo už neumí číst, psát, doporučovat ? Nebo se snad nepíšou slušné knížky ?! (když už se netočí slušné filmy )

Zpět k topicu. Jsem zase narazil na nadprůměrnou knížku a dost možná si k ní seženu ty předchůdkyně. Jak jsem zpětně zjistil, se jedná se o knížku volně navazující na nějakou trilogii (což u knížek z meganěkolikasetdílného cyklu bývá spíš přitěžující okolnost) a pár dalších. Naštěstí to není vůbec poznat a knížka sama se nikde na nic neodkazuje. A naopak styl jakým je psaná, i mě starého cynika donutí k tomu, že si díky stylu páně spisovatele (ruku v ruce s přkladatelem) seženu "předchozí" díly.

Tož tedy dámy a pánové, přivítejte:

Hrdinové od Joe Abercrombie

Jedná se o víc-než-nadprůměrnou knížku plnou antihrdinů. Namátkou vyberu jednu z vedlejších, epizodních postaviček - gen. J. - takřka paladin, čestný, dobrý, blablabla, který zároveň vlastní neschopností přijde o velkou část jemu svěřené armády, skoro jsem se ptal, zda tu knížku Jon nečetl a neinspiroval se jím při zakládání Alderinga ). Další namátkou vybraná - (a můj osobní favorit) - princ Calder - hajzl, sviňák, srab, zrádce, který ale na druhou stranu ... mno a spousta dalších.
Nemá cenu je vypisovat, co ale zmíním - autor všem postavám dokázal vdechnout zdání života, reality, nejsou to ploché stupidní postavy u jejichž činů mám nutkání ptát se PROČ? a pak si dopovídat - PROTOŽE TO MAJÍ VE SCÉNÁŘI.
A co víc - kniha neobsahuje žádnou "nudnou" omáčku (jak většinou u knížek z rozsáhlejšího cyklu bývá), děj pěkně odcípá, pohybuje se v několika úrovních (podle "vrstvy" jednotlivých postav).
Btw - jediní skuteční Hrdinové jsou menhiry, okolo kterých se točí celý příběh jedné jediné "velké" bitvy, mezi severskými kmeny a jižanským královstvím, trvající tři dny točí.

Zkrátka - Joe Abercrombie psát umí. Doporučuji.

To ještě v dnešní době někdo něco čte?
To jsou takoví ti divní lidi co nejdou s dobou ne?

Ale jo, čte se. Nedávno jsem přelouskal Quo Vadis od Sienkiewicze. To je dílo ověnčené Nobelovkou! Zajímavé, ikdyž mi z toho šla trochu hlava kolem. Měl jsem u toho kolikrát pocit, že tady už ta knížka klidně může skončit a koukám... sakra ještě 400 stran. Nakonec to ale stálo za to. Nejlepší postava jednoznačně Petronius! Už jenom kvůli němu je to super knížka .

Ted se chystám na Křižáky od stejného autora.