Prasokralik wrote:
Nikdo jiný si tu nevzpomněl co? vaši předci budou zklamaní, vstanou z hrobů a sežerou vás zaživa. Od poletuch až po krtky.
Vzpomněl ....není to ze světa NWN .....ale ale nedalo mi to nepřipomenout prastarý keltský svátek Samhainu
(žádný Halouween)
Samhain
Slunce už s temnotou prohrálo dávno svůj boj,
na dálném severu zima si obléká zbroj,
rána sychravá na dlouho čekají nás,
barevnost podzimu brzy již poničí mráz.
Za krátko nastane sváteční prazvláštní den,
Samhain je jen jedním z mnohých jej pradávných jmen,
jedenkrát do roka změní svět plynoucí čas,
do říše stínové rozbije dělící hráz.
Posvátné hranice zaplanou půlnoční tmou,
k návštěvě magické zemřelé k žijícím zvou,
ve dveřích vítá je obřadně chleba a sůl,
v hodovních síních už čeká je prostřený stůl.
Co jindy nemožné jen noc tu může se stát,
postav těch stínových v den ten proč nemáš se bát,
obavy zbytečné hluboko v srdci svém skryj,
ber pohár do ruky, na počest předkům připij!
O činech hrdinných bardové budou jim hrát,
v písních jen můžeme vděčnost svou najevo dát.
Až k ránu sluneční paprsky proniknou tmou,
na místo stínů již snítky jen jeřabin jsou.
a ještě jednu ....
Samhain
Ke konci chýlí se podzimní čas,
poslední květy už zahubil mráz,
ze stromů listí již vítr si vzal,
kraj v mlze sychravé jakoby spal.
Jasné dny slunečné vzpomínkou jsou,
dlouhá tma nastolí zas vládu svou,
v příštích tak pro Kelty významných dnech,
přátele pohostím zas ve svých zdech.
V sváteční den vřele přivítám vás,
obřady Samhainu čekají nás,
posvátné ohně dnes budou zas plát,
zjevení tajemná k návštěvě zvát.
Budoucnost pro nás je prázdný jen list,
svůj osud z plamenů budeme číst.
Špatnosti, viny a zbabělý strach,
v očistných plamenech změní se v prach.
Soumrak až přikryje kraj kolem nás
magickou proměnou projde náš čas.
Ze země stínů zní neslyšný hlas,
čarovnou mocí svět pulzuje zas.
Odlišně zazáří lampičky hvězd,
o říši záhrobní přinesou zvěst,
svět pro noc dnešní jen jiný má řád,
změny té není však třeba se bát.
Brány své otevře zásvětní říš,
hranici světů dnes překročit smíš,
tajemství skrytá ty uvidíš tam,
do rána musíš se vrátit však k nám.
Sýček až zahouká v půlnoci dnes,
do noci kouzelné zavoní vřes,
bájnými přízraky ožije les,
v krajině živých dnes budou mít ples.
Duchové hrdinů projíždí tmou,
jedenkrát do roka svobodni jsou,
u pasu visí jim runový meč,
čekají vyzvání v poslední seč.
Hořící světélka podél všech cest,
ohnivým plamínkem budou dnes kvést,
k návštěvě zemřelé v svět živých vést,
přípitkem z pohárů vzdáme jim čest.
Těm, co k nám ze světa Jiného jdou,
bardové zahrají dnes píseň svou,
obavy z neznáma v srdci svém skryj,
na počest předků svých víno dnes pij!
Ráno když nový zas zrodí se den,
přízraky pryč už jsou, byl to snad sen,
v krajku les proměnil mrazivý dech,
Samhain však zůstane dál v našich snech.
