Thalie

Zprávy o smrti Lorda Kancléře - Nepokoje v Karathe

Do Karathy dorazily zprávy o smrti hrabětě Taberny bleskovou rychlostí. Najdou se dokonce tací, co tvrdí, že v Karathe se o smrti starého hrabětě mluvilo dřív, než byl vůbec zabit.

Snad vlivem šoku se v Karathe strhla řada chaotických událostí, kterým jen málokdo rozumí a před kterými každý rozumný obyvatel raději zalezl do svého domu.

Povídá se řada zmatených a znepokojivých věcí:

"Tabernu zavraždil Hayidash jako trest za jeho hamižnost!"
"Targothští žoldáci na několik hodin obsadili Dolní Město a stráž byla prý úplně bezradná."
"Řada lidí viděla žoldáky, kteří vedli jakéhosi šlechtice, snad přímo mladého Markuse Tabernu na hrad."
"Před palácem se srotil velký dav ozbrojených strážných a vojáků, kteří volali po útoku na palác a dokonce si prý přitáhli beranidlo!"
"Jakýsi strážný prý měl moc pěkný proslov, ve kterém požadoval, aby všichni přísahali, že budou chránit království bez nároku na plat."
"Oddíl těžké jízdy z Mauelle byl spatřen nedaleko Karathy."
"Do paláce dorazil posel z Drahonic, který tvrdil, že hrabě Taberna žije a posílá zprávu králi."
"Důstojníci stráže a armády se opili v paláci a tak nemohli vydávat rozkazy. Když prý konečně přišli k sobě, tak všem strážným a vojákům nařídili rozchod."


Ať tak či onak, vypadá to, že nyní je již ve městě celkem klid. Před palácem je sice stále dost ozbrojenců a vypadá to, že palác samotný hlídají zejména elfí hlídky a žoldáci z Targothu, ale nikde se nebojuje, strážní konají své povinnosti a většina Karathy funguje tak, jako vždy.

Vrchní inkvizitor obviněn!

V průběhu dlouhého dne, plného audiencí, stížností a vyčerpávajících jednání ohledně posledních zmatečných událostí a napjaté politické situace, se k překvapení dvořanů dostavil ke dvoru patriarcha Církve Světla, Jeho Eminence Aristarchus Povznesený.

Přítomnost velebného starce byla vysvětlena, když byla k audienci uvedena vybraná skupina ctihodných Iurispentů ze Salva Guardia. Ti způsobili hotový poprask, protože před přítomným králem Dorielem I. Karathským a Jeho Eminencí Aristarchem, vznesli svá obvinění proti vrchnímu inkvizitoru Svatého officia, siru Wistramovi.

Jeho Eminence Aristarchus Povznesený poté před králem i dvořany oznámil svolání nejvyššího inkvizičního tribunálu k prošetření a spravedlivému posouzení celé záležitosti.

Do Karathy se sjíždí šlechta

V poslední době už poněkolikáté zaplňují Karathu zástupci šlechtických, ale i zemanských rodů, jejich ozbrojený doprovod i nutné služebnictvo. Podstatnou část z příchozích tvoří muži z Mauell a Drahonic. Přicestovalo také několik významných Rytířů Úsvitu s vlastními družinami a mluví se dokonce o brzkém příjezdu velmistra řádu, sira Vita Ordonise.

Zdá se, že zatímco někteří předpokládali, že inkviziční tribunál proběhne jako vnitřní a výlučná záležitost církve, mnoho šlechticů je jiného názoru a zdá se, že plánují tuto situaci využít k vyjednání podmínek mezi sebou i se samotným králem. V přeplněném hostinci U Racka, kde se mnozí z urozených pánů setkávají, se dokonce mluví o možném svolání zemského sněmu, což by byla věc již skutečně dosti neobvyklá.

Sir Wistram zbaven funkce

Na dveřích chrámu Bílé Dvojice v Karathe se objevila listina s touto zprávou:

Nechť je na vědomí dáno, že z rozhodnutí Patriarchy Círke Světla, Jeho Eminence Aristarcha Povzneseného, je vrchní inkvizitor Svatého officia, sir Wistram, zbaven funkce vrchního inkvizitora, jakož i inkvizičního soudce.

Karatha, dne 1. 7. 1546. Vlastní rukou, Arcidiakon Namír


Podobné zprávy, vyvěšované místními představiteli církve, se krátce na to začaly objevovat i na dalších chrámech a klášterech po celém království.

*Paul s Hansem se setkali brzkého rána na tržišti, aby se vzápětí vydali ke klášteru. Nemuseli si říct ani slovo. Sestře Alleaně zaslali zprávu dva dny předem, jak prve slíbili.
Zastihli ji ve vstupní hale, konajíc poslední nutné přípravy. Pak se odebrali do přístavu, vyzvedli nákladní koně a dva pomocníky.Chráníc milosrdnou sestru před lačnými pohledy námořníků, se nalodili, a po upozornění na jisté jižanské odlišnosti vypluli do Kelu.
Alleana působila po příjezdu do rozpáleného pouštního města dosti zaraženě. Raději se proto vyhnuli trhu s otroky a zamířili rovnou k prodejci látek. Došlo ke krátkému smlouvání. Hans si všimnul, že nakoupených věcí je více, než bylo původně plánováno. Na to také Paula upozornil. Ten ho ale přátelsky odbyl s tím, že jestli budou mít děti o deku či dvě navíc už nehraje roli. Když nakupovali koření a ovoce, potkali Květušku s Nickem a prohodili spolu pár slov.
Po návratu odvezli vše potřebném do kláštera, kde se doprovod jal odnést dovezený náklad do klášterních skladů. Rozloučili se a Paul pak zařídil, co bylo třeba.

*V budoucí ložnici dětí je už skoro vše připraveno. Postýlky a koberce jsou překryty starými látkami, aby je vílky neušpinily barvičkami. Klárce s Bezi zasvítila očička jen co vlezly do místnosti. Hanička v mžiku držela štětec.. a Rozmarýn důležitě vysvětloval Marjánce, že štětce se vyráběly z veverčích chlupů.. a když si ještě lidé neuměli vyrobit zlatou barvu, tak potřebná místa vykládali tenounkými zlatými plátky. Převorka Justýna nad tím nevěřícně kroutila hlavou a pak Rozmarýnka pohladila po vláscích.*
Jsi zvídavý a chytrý chlapec. *Usmála se převorka.* Děkuji, že jste nám přišli pomoci.. děti už se na Vás moc těšily. *Vpustí Leontýnku dveřma.. a ta ihned přiběhne k Haničce a začne jí ukazovat svoji postýlku*
Tam ne.. Kláry.. tam už chce malovat Rozmarýn měsíc. *Kláry se usměje a přeletí na druhou stranu místnosti.* Táákk.. tady může bejt celý souhvězdí!
*Zatím co Klárka plánuje.. Bezi už dávno maluje.. jednu drobnou hvězdičku za druhou.. jakoby plavala po stropě a za sebou nechávala zlatý ohon, jako létavice*
*Hanička zatím louská písmenka v obrázkové knížce..*
Krásná malá smělá víla létala si po lese.
Tehdy ještě netušila, co jí ten let přinese.
Nad moruší právě letí, když zaslechne tiché hlasy.
Jsou to malých ptáčků děti, největší z nich právě hlásí:
"My už bychom létat chtěli,
po světě se rozletět,
ale strach, ten máme velký,
větší nežli celý svět."
Víla přišla trochu blíž,
dává radu ptáčátkům:
"Nebojácně, směle, výš -
jen tak zvlétneš k oblakům!
K odvaze však patří píle,
musíte let trénovat,"
usmívá se víla mile.
"Zkuste křídly zamávat!"
"Ono to jde, nic to není,
radují se ptáčata.
Hopsají pod morušemi,
div nespadnou do bláta.
A najednou do pírek zafoukal jim větýrek.
Co se stalo? Milé děti, ptáčata už k nebi letí!
Už je to tak, milý hochu,
už je to tak, děvenko.
Odvahy mít aspoň trochu a všechno jde lehounko!
*Na čelíčku jí od té námahy vyskočila kapka potu.. a pak dlouze zívla.. a jak zaklonila hlavičku.. a připadala si jak doma na terásce.. strop byl tmavomodrý a plný zlatých hvězd. Kulatý lehce zamlžený měsíc zářil nedaleko svícnu na zdi.. a tam v rohu.. třetí hvězdička zleva.. ta měla očička a pusinku a zvesela se smála.. tu právě dokreslila Květuška*

*Sestry Donatila a Alleana procházejí nově zařízenými pokoji pro děti*
Sestra Donatila *tváří se pobouřeně*: To je příliš! Sirotky máme vést k pokoře a skromnosti a ne je rozmazlovat! *přísně sevře rty* Navyknou si tady na pohodlí, o to hůř se pak vyrovnají se svým údělem, až vyrostou a opustí zdi kláštera. Ta volba barev koberců a potahů, ty poházené polštáře! Hodily by se spíše do Morusova chrámu než do Kláštera Bílé dvojice!
*Sestra Alleana zavrtěla hlavou*: Ale sestro, nač tolik přísnosti? Jsou to přece malé děti a ne kajícníci, kteří zhřešili! Proč jim nedopřát trochu radosti? Ty barvy pomohou proteplit zdejší až příliš strohé místnosti. Děti potřebují zapomenout na vše zlé, čemu musely čelit, žel už v tak útlém věku. Ostatně vše jsem probrala s převorkou Justýnou a nic proti takovému vybavení pokojů nenamítla. A zlaté hvězdy na stropě.. namalované vílami ji vysloveně nadchly.


Obrazový report z vílího malování, vytvořeno Klárkou:

Atentát, nebo čin opilcův?

Paní Vomáčková, slyšela ste to?
Já nic neslyšela, paní Nahrbilová, povídaj.
No prej byla bitka!
Nepovídaj, a kde?
Na strážnici! Prej se tam někdo zbláznil a chtěl zabít seržanta. A přímo tam, na strážnici! Náš Frantík mi to povídal.
Aha a jak to dopadlo?
No jak asi. Pak ten fešnej, starostlivej strážnej....
Probohy, toho zabili?
Ale ne, ten nes toho posekanýho do lochu.
Tak to asi bude soud, ne?
To nevím, paní Vomáčková, ale řekla bych, že s takovejma dělaj krátkej proces.
To se zas ututlá, znáte to, paní Nahrbilová *mávne rukou*

Soud

Na vědomost se dává, že soud s Frederikem Horou proběhne v *neděli 17.7. od 20:00*

Poprava

Na vědomost se dává, že poprava Frederika Hory proběhne v *neděli 7.8. od 20:00*

*z poznámek zapisovatele při Královské akademii Petra Zápisníka, odboru hospodářského *

Zima roku letošního jeví se býti mírná oproti zimám předešlým. Může se zdáti, že stav tento je velmi vhodný pro statkáře a farmáře. Mírné pokrývky sněhu a teploty ne příliš mrazivé jsou dostatečné pro odpočinutí orné půdy, stejně tak stromy ovocné příliš nepomrznou ba ani zvířatům hospodářským ať již krav volům nebo koním nemoci z prochladnutí příliš nehrozí.
Na druhou stranu havěť mrzká díky mrazům nepochcípá. Pavouci a klíšťata nás budou z jara dosti otravovati. Očekávat se také dá dřívější probuzení medvědů. Na toto třeba velký pozor dáti.

*Petr Zápisník* roku 1549 měsíce dvanáctého, dne desátého anžto zapisovatel Akademie královské odboru hospodářského

Zimní trhy

- Zimní trhy proběhnou *11.12.2016 - Neděle, od 18:00* v přístavu města Karathy.

Do přístavu připlula zvláštní loď...

... a nikoho nenechala na pochybách, že pochází z dílen elfích loďařů z Alwarielu. Očití svědkové tvrdí, že z ní vystoupil poněkud ponurý průvod elfů, vedený krásnou elfkou v bílé říže a mířil ke královskému paláci. Ihned se městem rozšířily různé spekulace.
"Jistě zemřela Měsíční Paní, matka našeho dobrotivého krále..."
"Hlouposti. Jsou to normální kupci. Jen se zvláštním zbožím."
"Já si myslím, že jsou to obyčejní vyslanci. Jen nechápu, proč ty jejich smutné tváře..."
"Ta elfka, co je vede, je nádherná... možná je to nevěsta pro krále Doriela?"

O bezpečnost průvodu, ať už je jeho účel jakýkoliv, se ihned po připlutí postarala královská garda.

Ohledně elfího poselstva...

Ve městě je známo, že se elfí poselstvo v čele s kněžkou Eowien Eiron utábořilo za západní branou u Karathy. Elfové do prostoru uzavřeného tábořiště pouštějí po důkladném prověření jen toho, kdo řekne, že se hlásí k výpravě, kterou elfka z nějakého důvodu potřebuje uspořádat - a zaplatit. O výpravě se mezi lidmi povídá, její ohlášení visí i na nástěnkách ve městě.

"Prej budou elfové za tu vejpravu rozdávat perly a diamanty..."
"Já zas slyšel, že magický předměty vohromný moci!"
"Já slyšela, že budou rozdávat mitrilový šperky."
"Já zas slyšel, že budou platit svejma nejlepšíma lukama a taky kouzelnejma šípama..."
"Lidi, já se na tu vejpravu asi zapíšu a uvidím..."
"Ticho, dědku, vždyť je ti sedumdesát, sotva vyjdeš schody!"

Elfí loď odplula...

...a elfí vyslanci zmizeli jako pára nad hrncem. Povídá se dokonce po městě, že se mezi králem Dorielem a vyslankyní elfů strhla jakási hádka, těžko říct, oč vlastně mohlo jít. Jisté je, že měli elfové nakvap a do Alwarielu utíkali, jakoby se snad něčeho v Karathě báli...

Novinky z Čarotvrze

Mezi studenty a Azurovými mágy v Čarotvrzi se neurčitě ale s o to větším nadšením povídá o nějakém významném objevu, který náhodou učinil profesor Xaros po jedné ze svých přednášek. Má se snad prý jednat o potvrzení existence jakéhosi spisu, o němž se v arkánních kruzích zatím pouze vášnivě diskutovalo. Vesměs ale asi nic zajímavého pro nezasvěcené.

Štedrý milodar

V Katedrále Světla v Karathě byla sloužena mše za velice štědrého anonymního dárce, který klášteru Milosrdných sester daroval velikou sumu grešlí. Donace se využije na nejnutnější opravy kláštera, na léky a pokrývky pro nemocné a potřebné a část půjde na sirotčinec a zlepšení výuky dětí v něm umístěných. Kněží se nechali slyšet, že je štědrost anonymního dárce důkazem toho, že šlechetnost a dobrá vůle z království nezmizely ani v těchto těžkých časech a horlivě nabádali, aby i ostatní následovali příkladu tohoto uvědomělého člověka.