Thalie

Bastard je zbraň pěchota vs. pěchota, hlavně. Postavy v nwn v podstatě používají greatswordy tak, jak se používá "bastard" v reálu, ale bastard je jen přezdívka, obvykle se mu říká spíš jedenapůlruční meč. Nevylučuju to, ale rozdodně si nemyslím, že by používání bastardu bylo u rytířů v sedle běžné. Ti používali hlavně dřevce, štít a samozřejmě nějakou poboční zbraň, ale tou byla spíš sekera, jednoruční meč nebo palcát. Výsadou rytíře byl štít s jeho erbem a bastard jako takový zrovna používání štítu nefandí. Nwn je holt něco jiného. Mimochdoem víte že batard byl v nwn beta skutečně jen menší varianta greatswordu? V exotických zbraních byla katana, se stejným typem zranění ale bylo jí umožněno používat jí jednoruč (proto onen feat navíc). Pak si ale někdo řekl, že tím by bastard vyšachoval ze hry (což je pravda - viz ostatní obouruční zbraně, když někdo chce obouruční zbraň vezme automaticky greatsword nebo greataxe a ne třeba two handed flail) a tak jsou dnes obě zbraně v sekci exotická, ačkoliv mají naprosto stejný efekt a tak záleží jen na vkusu dotyčného.

Největší výhoda je v kombinaci všech jeho vlastností.

JF - paladinům vypadá všechno dobře, protože mají pěknou animaci jezdce. Ruka jim tak drží zbraň po boku koně. Nepaladinské koně jsou na tom hůř.

Tak jak psal DenGrasse... pokud je opravdu dmg 1d8 a critical x3 tak moc a bylo by to devastující, tak do levice by neměl jít ani náhodou. Na druhou stranu se zas neliší nijak jinak zvlášt od řemdihu, jen criticalem.
Neznamená to ale, že hráči v rámci IC hry to zkombinují v něco neskutečného (což si myslím, že by znatelné zas tak moc nebylo). Možná jen vyšinutí jedinci (zdravím power buildaře!) by to dokázali využít a tom by se zase mohla vést asi dlouhá debata...
Nejsem žádný extra buildař, postavu mám spíš pro RP a kolektivní hru, nepopírám sem tam zajdu někdy někam sám, ale jiní to sami zvládají bez problémů a já si musím dávat pozor na každém kroku třeba.

To J.F.: Pěkný!

Prostě to nemá bejt píchátko pro každou wznu, aby si mohla opejkat buřty dualwield.

1-8 x3 má třeba bitevní sekera a taky je ve smrtících. Nebo kladivo. Nacpat onu zbraň to jednoduchých by tenhle balanc lehce vychýlilo. Není to nic extra to je pravda, ael to ani longswrod, battle axe, těžký palcát (cepovka), warhammer atd. a všechny jsou smrtící. I když ten palcát z cepu možná snad ani není.

Ach jo.. tak nic odvolávám a stahuji petici za prosazení jednoruč. kopí mezi simple weapons...
Díky za neuspokojení mých nezdolných choutek pro ono jednoruční kopí.
Třeba časem změníte názor.

...ještě by to mohlo být pro DEXaře!
Zatím marně pátrám po nějaký slušný zbrani .

Hm, zajímavej topic.
S povzdechem vzpomínám na BG, kde si každej mohl vzít do ruky co se mu zachtělo (jak s tím uměl bojovat byla už druhá věc)
S třetí edicí ADaD přišlo rozdělení do kategorií (dle mě blbost) a najednou už válečník nesměl vzít do ruky katanu i kdyby s ní jen chtěl přeřezat provaz.
Mechanika NWN je už holt taková, těžko měnit no.

Jinak co se jednotlivých kategorií a jejich názvů týče tak já měl zhruba tuto představu:
Jednoduché zbraně: hůl, dýka, kyj apod. jsou prostě zbraně používané nebojovými postavami, ve světě má obchodník dýku za opaskem a poutník v ruce hůl, prostě zbraň kterou se člověk naučí máchat proto, aby mohl hájit svůj život a přitom to není šermíř.
Smrtící zbraně: meče, sekery, kopí apod. Účelně používané zbraně, slouží k zabíjení a ten kdo je nosí je nemá na čištění bordelu z nehtů. Vojáci i dobrodruzi je mají, aby mohli zabíjet, k čemu taky jinak pořizovat meč že...
Exotické: katana, bastard, nunčaky apod.? Podobně jako smrtící, jen jsem vždy viděl rozdíl v archetypálnosti. Ve fantasy světě jako je Thalie prostě klasickej bojovník vládne mečem a ne katanou. Používá kopí a ne dvouruční falchion. Kdyby třeba byla Thalie zasazena do japonského prostředí, naopak bych katanu považoval za smrtící zbraň a longsword za exotiku. Hrát zase v pravěku tak taková dýka asi bude hustá exotika... Můj názor.

Ve světě jako Thalie, který je zasazen teoreticky někde jakoby do pozdního středověku (s magí, draky a jiným bordelem k tomu) bych kopí ovšem také viděl jako zbraň exotickou, neboť boj kopím a štítem je záležitost daleko ranější a tudíž se tato kombinace jeví jako ojedinělá až extravagantní. Jen pro přirovnání, kopím a štítem se v historii opravdu bojovalo, např.: Egypt, Babylon, Řecko, Řím, ale i kupříkladu Slované. Alespoň dle různých dochovaných výjevů. Jenže Thalka je v tom jakémsi fiktivním období o kus dál no... Kdo má zájem už se to rozebíralo i na brodeckým...: http://dobakarlova.brodec.org/viewtopic.php?f=22&t=10
Kopí a ratiště obecně v době středověku byly drženy nejčastěji obouručně, pokud mluvíme o kopí tak jezdec na koni sice drží kopí jednou rukou, ale zapírá si jej do podpaží a drží jej křížem přes koně. Koneckonců ono třeba Hoplita ve starověkém řecku kopí také nedržel úplně jednoručně, na dobových výjevech jde vidět že má prostě v ruce štít, ale nedrží jej dlaní, tou stejně jako druhou rukou drží ono "jednoruční" kopí.

Jinak prosím opatrně i s použitím slov oštěp a kopí. Oštěp není zbraň na blízko, opravdu NE!

Kdo chce o kopí něco vědět blže tak prosím: http://curiavitkov.cz/valka31.html ) a nehledě na mechanickou stránku věci samotné bych se i já tedy přiklonil k zařazení jednoručního kopí mezi exotické zbraně, tedy tam kde je teď. Vycházím ale asi koukám úplně z jiných myšlenek...

Povzdechnutí: Chjo, stejně mi v NWN chybí opravdu typycké vzhledy zbraní tak jak je známe z historie. Tedy pěší bojovníci když už ratiště tak fakt dlouhé a žádné ty cmrndy co jsou teď. (husitský cep na vás) Taky mi chybí klasické vzhledy pěchotních přilbic, tedy zejména šlap a klobouk. Ale prostě chápu že to nejde udělat no. (a všichni pěšáci nadále nosí jezdecký hrncovky ve kterých si při čůrání ani nevidí na ...)

A koho uvidím jet dual s dvěma ratišti tak dostane DMkill za hyzdění logiky a historie obecně.

U BG co každému zachtělo? To máš na mysli hlavně bojovníka
Protože jinak to tam bylo rozdělený podobně.... každé povolání mělo omezený výběr až na bojovníka a hmm barda.

Pozor pozor, kopí a štít rozhodně není záležitostí jen rannějších dob. Z vrcholného středověku jsou časté výjevy jezdců, kteří se rozhodli bojovat pěšmo; svoje jezdecké kopí zrkátili a používali ke štítu. Často je uváděna bitva u Agincourtu. Je dobré si uvědomit, že rytířstvo byla ve své době brutálně efektivní parta zabijáků, cvičených k válce odmala. Pokud byl terén nevhodný k jízdě, většinou volili boj pěšmo, a světe div se, s kopím.
Po celou dobu vrcholného středověku bylo kopí nejbežnější zbraní různých milicí, vojáků a dalších chámů, co podporovali jezdce (ne nadarmo se družina šlechtice často nazývala "kopí"; feudál měl povinnost nastoupit do boje vyzbrojen sám jako jezdec a podle velikosti léna měl také dodat určitý počet "kopí").
Kopí a štít také bylo běžnou kombinací u seržantů (laických bratří) rytířských řádů, například johanitů.

Z pozdějších dob vzpomeň na italské renesanční milice, určitě si dobře vybavíš ty chlapíky s kopími a oválnými štíty. No, a to bylo asi tak naposledy, kdy měli Italové kvalitní armádu )
I na iluminacích z 15. a 16. století jsou kopí a štíty k vidění velmi často, třeba při zobrazení dobývání Rhodu Turky.

Protože dřevcové zbraně obecně byly dost efektivní, brzy se jich vyvinulo mnoho typů od sudlic po halapartny, kůsy a znovuobjevení pík; to už je ale trochu mimo kopí, no.

A mimochodem, kopí provází dějiny v podstatě celou historii. Polští sedláci nasazení v bitvě u Varšavy jako podpora dalších jednotek (ty už měly pušky, koně a šavle ) užívali kopí, kosy a další primitivní zbraně proti Bolševikům prokazatelně ještě roku 1920 ))

Dovolím si nesouhlasit. Velký lovecký oštěp (např. kančí) je typická zbraň na blízko.
Jinak v té terminologii dělají trochu bordel angličani, který skoro všechno pěší označují jako "spear" což se u nás rozlišuje na oštěp a kopí, případně "pike", tedy píka, pokud je to fakt dlouhý. V důsledku toho si neumějí poradit s některou starověkou terminologií a jsou z toho pak zpitomělí
Ale kopí, "lance" mají vyhrazeno pro jízdní použití kopí, takové to rytířské a i ty jízdní družiny se nazývaly "lance". U nás se tomuhle říkalo také dřevec.
Takže když řeknou "lancer" a "spearmen" vědí hned kdo je jezdec a kdo pěšák, přestože parametry zbraně co používají mohou být velmi podobné.