Časová přímka

Č

asová přímka zobrazuje všechny významné události na Thalii a jakožto taková je páteří místních reálií. Jedná se o zásadní dokument pro orientaci v thalijských dějinách, přičemž některé z načrtnutých příběhů lze dohledat v dalších kronikách, patřičně rozepsané a objasněné.

K dnešku jsou vydány následující časové přímky. V příštích chvílích se však budeme moci dozvědět více i o prvním věku a o historii Podtemna. Nejen to, hráčské postavy samy o sobě pochopitelně mohou psát dějiny zemí všemi možnými směry a pohybovat brkem skutečnosti po různých linkách. Proto žádná z přímek není uzavřena - minulost je přeci nekonečná...

  • Povrch - II. věk

  • Povrch - III. věk

Poznámka: Barevné a o to přehlednější verze jsou k vidění na fóru v sekci Reálie...ostatně jako mnoho dalšího z pozadí tohoto světa.

 


Časová přímka Povrchu pro II. věk

 

Úvod vydavatele:

Všem zájemcům o vědění je věnován tento podlouhlý list se seznamem událostí II. věku. K porozumění současné situace je pro každého občana Karathského království nutné znát naše základní dějiny, vybírali jsme proto pečlivě z nepřeberného množství záznamů takové chvíle historie, jejichž následek můžeme jasně cítit dodnes.

Doufáme, že toto nové vydání dobře poslouží všem čtenářům při jejich cestě životem.


Hrdý tvůrce - Saanri a kolektiv z Karathské historické společnosti

Faktický dodatek:

II. věk se nese ve znamení mladších ras, proto oproti elfímu využívá lidský karathský kalendář. Elfí společnost ho někdy přejímá, ale častěji plynule pokračuje ve své dataci. Z toho vyplývají zažité symboly k.l (karathského letopočtu) a e.l. (elfího letopočtu).

___________________________________________________________________________________

0. rok k.l.. (1282 e.l.) - Lidské kmeny zakládají trvalé osady na území dnešního Karathského království, postupně odsud vytlačují ostatní nerozvinuté rasy.

88 k.l. - První významnější zmínka o gnómech, kteří si většinu času v poklidu a ústraní bádali a snili o vynálezech, se objevuje ve chvíli, kdy jsou nuceni opustit své staré město Imraxilium. To se nacházelo a zvelebovalo v Krynských horách do chvíle, kdy přichází takzvaný Velký gnómí třesk - při jen málokomu známém pokusu dojde k nesmírnému výbuchu a celé město se propadne hluboko do země. Část obyvatel odchází ke spřáteleným trpaslíkům do Khar Durnu, ostatní pohostinství odmítnou a namísto toho se pustí do zvídavých toulek po okolních civilizacích.

cca 110 k.l. - S usazováním se lidské rasy přichází kulturní život a samozřejmě i mocenské zájmy. Vynález praktického písma neovlivněný žádnými staršími civilizacemi, kolo se zakulacuje. Sváry rodů a ozbrojených skupin o vládu nad tím kterým kmenem a okrskem.

158 k.l. - Založení Doubkova pulčíkem Kryšpínem Jasnozřivým.

203 k.l. - Skupina trpasličích průzkumníků nachází poblíž Prahvozdu ložiska vzácného kovu s výjimečnými vlastnostmi - mitrilu. Král vydává rozkaz o založení dolu v tamních skalách.

204 k.l. - Ukvapené vykácení elfího Posvátného hájku kvůli dřevu na rychlou stavbu dolu, následné vyvraždění klanu Jiskřících seker jako msta.

213 k.l. - První závažné spory mezi trpaslíky a elfy.

350 k.l. - Založení větší rybářské osady u Stříbrného moře, brzy se stane centrem poměrně mírumilovného kmene Karitů.

410 k.l. - Karitská vesnice na pobřeží Stříbrného moře pomocí lodní dopravy navazuje spojení s elfy a díky tomu se brzy rozvíjí v obchodní přístav.

435 k.l. - Elfové začínají masověji obchodovat s lidmi (obzvlášť Karitskými), čímž vzniká první rozpor mezi elfy - staří odcházejí společně s většinou entů hluboko do elfího hvozdu kdesi v dáli a od té doby o nich nejsou slyšet jakékoliv zmínky.

490 k.l. - Velká osudná bitva mezi trpaslíky a elfy u Šedé soutěsky, nadchází počátek vleklé války mezi elfy a trpaslíky.

504 k.l. - Lorn Silný, zámožný náčelník pocházející z karitského přístavu, přesvědčí ostatní kmeny o výhodě spolupráce a postupně je sjednocuje, u některých si poslušnost musí domáhat nátlakem.

508 k.l. - Většina lidských společenstev brzy sama odhalí sílu širšího státního celku a kmenoví stařešinové se shodnou na Lornově jmenování svým svrchovaným panovníkem - lordem. Do této doby se datuje vnik prvních panství, zde zatím území pod správou náčelníků. Na počest kmene, ze kterého pochází, lord Lorn Silný nazve pobřežní osadu Karathou a vyhlásí jí statut hlavního města nové říše.

523 k.l. - Obyvatelé hledají oporu v dobrých božstvech, což jim poskytne velkolepý společný chrám Dei-Ananga a Juany, který i vyjadřuje vedle Thalova vyznání další směr karathské politiky (stejně jako většiny veřejnosti). Prvotní nadšení a víru v čestné lidské pokolení však brzy naruší krádež nejpodstatnější relikvie - Dei-Anangova poháru Posvěcení - zlodějem Jordem Hbitou rukou. Snad i kvůli tomu se někteří Dei-Anangovi vyznavači stávají bojovnějšími, což vede v budoucnosti k rozdělení slavného svatostánku.

550 k.l. - Petronik Statečný zakládá Řád rytířů Úsvitu na ochranu Karathy a pod její správu spadajících pozemků před zločinci, temnou magií a nepřátelskými bytostmi. Organizace zasvěcená Dei-Anangovi není přímo závislá na karathském vládci, ač spolupracují a vesměs mívají společné cíle - udržet klid a bezpečnost v Karathské říši. Kromě toho k vedlejšímu poslání Rytířů Úsvitu patří soustavné pátrání po Dei-Anangově poháru, které se stává lákadlem obzvlášť pro novice, hledající instantní slávu.

576 k.l. - Dlouho izolované ostrovní kmeny zakládají přístavní město Targoth a tím se jim otvírají nové možnosti. Pro exotické zboží se nové kotviště stává oblíbenou destinací lodních kapitánů mnoha ras.

590 k.l. - Nad Targothem přejímají faktickou vládu bohatí kupci, námořnická společenství a řemeslnické cechy. Stává se velice strategickým místem pro všechny cestovatele a mořeplavce. Postupně získává nejmocnější flotilu ve Stříbrném moři a udržuje přátelský kontakt s Karathskou říší.

580- 595 k.l. - Z hojné spolupráce s elfími zaklínači v Karathě vzniká Škola magie a přidružených umění a zároveň spolek Azurových mágu, kde zdaleka nejen čarodějové studují obtížnější nauky. Dochází k dalšímu výraznému rozvoji vzdělanosti a učení se za pár let stává rozsáhlou Karathskou magickou univerzitou. Přesto její hlavní sídlo nestojí ve městě, nýbrž je vybudováno na drobném blízkém ostrově, přičemž přístup je údajně zajištěn magickou cestou z věži magickych spolkov po cele Thalii, ktoré sa postupne stávajú šúčasťou magické univerzity.

611k.l. - Skupina karathských osadníků zakládá na souostroví západně od Alansijských vrchů město Har-Ganeth a pro ochranu moře před piráty zde vzniká stálá vojenská posádka. Brzy se stává oblíbeným výletním místem pro mnohé obyvatele říše, ostrovy jsou poklidné a svým slunečným podnebím přívětivé.

629 k.l. - Celou zemi zaujaly zprávy, že trpaslíky v Krynských horách byl opakovaně nad vršky skalisek při přeletu spatřen obrovský bělostný tvor. Svědci s jistotou tvrdí, že šlo o bílého draka...a obyvatelé Khar-Durnu si vymýšlejí jen naprosto výjimečně.

cca 650-700 k.l. - Nastává viditelný rozvoj vnitrozemí Karathské říše, zabezpečují se cesty a vesnice se rozrůstají; vznik nových pevností, bání, srubů, tábořišť...pozemky na sever od Karathy přestávají sloužit primárně zemědělcům a jejich lenním pánům.

678 k.l. - Hospodářství Karathské říše ochromila ztráta dolů v Dorenském hvozdu a obyvatelé drží smutek za padlé horníky. Podle zvěstí se z hlubin vynořily stovky přerostlým mravencům podobných tvorů a okamžitě organizovaně začaly napadat pracující chlapy.

689-694 k.l. - Hlavou Karathy, lordem Mauricem II., bylo rozhodnuto, aby na kraji Dorenského hvozdu byla vybudována Hilská tvrz, jejíž majitel by měl celou oblast včetně blízké zemědělské vsi na starost. Rychle se toho ujal sir Chemerik Svižný, který v novém území začal zodpovědně vládnout. Obec pojmenoval po své milované choti Ivory a pod jeho dohledem doslova vzkvétala...oproti manželce, která v novém chladném hradě podle soudobých kronikářů brzy zemřela na souchotiny. Chemerik je služebnictvem často slyšen, jak za to své sídlo proklíná.

700 k.l. - Ambiciózní karathský lord Feudal I. ustanoví tohoto památného data titul krále...a sebe jím jmenuje. S tím samozřejmě přichází i statut království pro Karathskou říši. Lidé už dávno zapomněli na původ názvu „lord" a ani raná šlechta neprotestuje. Zásadní je, jaký král je, ne jak se jmenuje.

714-718 k.l. - Po smrti bezdětného rytíře Chemerika Svižného pro Ivory a celé Hilské panství přichází temná doba. Odkudsi se vynoří Chemerikův naprosto neznámý bratranec Chehrund a Hiskou tvrz si nárokuje. Král mu podle všech rodových zvyklostí území předává. Chehrund se brzy ukáže být naprosto nepoužitelným správcem a dokonce lupičem a sériovým vrahem, který vesnici drancuje a s družinou přepadává kupce. Pro Hilské panství je tato drastická až nadpřirozeně vypadající změna zdrcující, mnoho, co stihl sir Chemerik vybudovat, bylo zničeno a udusáno v prachu. Útrapy naštěstí pro tentokrát končí po čtyřech letech, kdy po zmařených diplomatických pokusech karathský panovník vysílá vojenský oddíl, který se značnými ztrátami pronikne do Hilské tvrze. Dle hlášení vojáci při bojích viděli, jak sám Chehrund u nějakého zvláštního oltáře své sídlo podpaluje a páchá sebevraždu.

720 k.l. - Panovník rozhodl, že nemá zájem v obnovení Hilské tvrze a správu vesnice předal jmenovanému ivorskému starostovi. Jsou slyšet stížnosti, že po vypálení tvrz chátrá, páchne, zahnívá a po setmění se z ní ozývají děsivé zvuky. Postarší obyvatelé to přisuzují Chemerikově neštěstí a zároveň temné duši posledního lenního pána, podle nich tam prostě straší.

724 k.l. - Dva lidští dodavatelé jsou přinejmenším zaskočeni, když zabloudí při obchodech s elfy v Prahvozdu a narazí na draka se zelenavými šupinami po celém těle. Snad ještě více je vyleká, že je stvůra na místě neroztrhá a s mohutným zavrčením je nechá odejít. Po návratu do Alwarielu se obchodníci dozví, že lesní elfové se k obludě chovají s respektem a na oplátku ona v lese nečiní obtíže. Občas si dokonce vzhledem k drakově nezměrné moudrosti a věkovitosti přijdou i pro radu.

725 k.l. - Brzy se v blízkostí Hilské tvrze musí řešit další potíže. Skupina králových průzkumníků odhalila v hloubi Dorenského hvozdu zvláštní rituální místo, jehož podivně se chovající obyvatelé vyčerpané hraničáře bezdůvodně napadali. Podařilo se jim prchnout, informovat krále a případu se pro podezření z temných kultů ujímá Řád rytířů Úsvitu, který na místo vysílá svou nejzbožněji jednající rytířku Caine. Ona ani její doprovod se již do města nikdy nevrátí...se změnou karathského panovníka je však problém utišen a záhadné nepřátelské místo brzy při debatách po hospodách získá přídomek Zapomenutý chrám.

cca 730 k.l. - Sluneční elfové poprvé napsali knihu o místech v poušti, ve které se zabývají studiem ostatních národů, jež s nimi sdílí stejný písek. Vypráví i o pasteveckých kmenech drobných lidem podobných tvorů a jejich kočovném stylu života.

747 k.l. - Zázračnou náhodou jsou objevena široká naleziště užitečných kovů v těsné blízkosti hlavy království, do pár měsíců jsou založeny Karathské doly.

749 k.l. - Pro drahý pronájem a nesnesitelné pracovní podmínky vnikne zvláštní druh povstání, kdy se většina horníků, vedená muži Tarem a Tenem v jeden moment rozhodne opustit svou práci a, než vládce zareaguje, společně vytáhnou na sever. Někteří se usazují v Ivory, jiní pokračují cestu za živobytím a konečně nacházejí další použitelné místo pro vybudování dolů. Nazvou ho Tarten a vytvoří zde zázemí pro jakékoli svobodné dělníky a poutníky.

780 k.l. - Je uspořádáno první společné tažení Rytířů Úsvitu za Dei-Anangovým pohárem. Účastní se stovky rytířů a inspirováni zvěstmi putují až daleko na jih. Zde se sice setkávají s nomádskými domorodci či vyslancem slunečných elfů a způsobí mezi řídkým osídlením pozdvižení, ale svého cíle se nedočkají. Alespoň trochu zmapovali poušť a královi ji ohlásili jako karathskými neobyvatelnou, vláda se proto v budoucnu nesnaží tam proniknout.

785 k.l. - Zmiňovaná kniha slunečných elfů s popisem Velké pouště (dnes Abghad be Dali) se pomocí lodních kapitánů přes Targoth dostane až do Karathského království, kde je několikrát přepsána a pod názvem Jižanské pohádky si ji kupují bohatí šlechtici. Její obsah je považován za mýty, ze kterých mezi nejpozoruhodnější a nejoblíbenější příběhy patří O hrobce obávaného čaroděje Skillgamona a Místo, kde duše spočinou (o zaprášeném údolí plném velkolepých chrámů a pohřebišť).

800-810 k.l. - Karathský panovník, posílen úspěchy při rozvoji karathského království, k osmistému výročí lidského osídlení vydává rozkaz o založení pevnosti jménem Ostroh. Do deseti let je vybudován monumentální hrad, mnohými považován za nedobytný, který stojí na taktickém kopci přímo nad mořem, aby chránil východní obchodní stezku vedoucí přes hory Orčí tesáky až do elfího Prahvozdu. Při výstavbě jsou bez skrupulí vytlačeny zde sídlící divoké orčí kmeny.

817 k.l. - Šaman Grok se záhadnými schopnostmi sjednocuje orčí náčelníky a stává se jejich vůdcem. Kmeny ponouká k nenávisti vůči rozpínavým lidem. Blíží se nezapomenutelná Velká lenní válka.

819 k.l. - Ostroh byl proti všem lidským očekáváním dobyt orčí armádou, mluví se o zradě. Monstra neměla žádné slitování, Karathské království si nepříjemně rychle uvědomí hrozbu. Z pevnosti zůstanou pouze mohutné hradební zdi.

820 k.l. - Velká lenní válka: Po nenadálých orčích útocích přichází bitva na Karathských polích, kde bojují lidé s orky a skřety, kteří chtějí zabrat jejich území. V této bitvě díky lidské diplomacii válčí bok po boku s karathskými elfové a trpaslici. Pomocí dobré spolupráce a navedení nepřítele na chybné podcenění spojenecké armády se podaří zvítězit, avšak tím Velká lenní válka zdaleka nekončí....pronásledovaní Grokovi stoupenci se zastaví na kraji Orčích tesáků a bažin a s novou silou se obrátí proti spojencům. Krvavé střety mezi menšími skupinami pokračují další dlouhá léta, válka se ocitá v patu.

835 k.l. - Velký zvrat v územních bojích nastává po zavraždění šamana Groka OFICIÁLNĚ neznámým zručným útočníkem, orčí armáda je najednou skupinami válečníků snadno rozehnána a zbytek zmatených orků je zahnán až do Gardalských močálů. Velká lenní válka je u vydřeného konce. Kromě ztrát přinesla například rozvoj hrdinů a šlechtických rodů.

842 k.l. - Půlork Azrak Křivohubý zakládá Murgond.

846 k.l. - Elfové a trpaslíci částečně ukončí vzájemné šarvátky. Mezi důvody nejspíše patří skutečnost, že obě strany vyčerpala Velká lenní válka a možná si na sebe po společném vítězství dokázaly o trochu lépe zvyknout. Nevraživost s předsudky však stále zůstává.

850 k.l. - Pragmatický král Boric I. Hrdý uprostřed své vlády ruší statut krále a vrací se k tradicím. Obnoví titul vévody a lorda...a sám sebe jím jmenuje. Je pravděpodobné, že se tím snaží uklidnit znesvářenou šlechtu kvůli svým vojenským reformám. Výraz „království" se však již pro Karathskou říši vžil natolik, že ten si vládce měnit nedovolí.

851 k.l. - Přesto proti Boricovi vypukne vzpoura v Karathě (popsáno beletristou Brendem Větomorem, k dostání v Karathské knihovně). Účastníci jsou různorodí měšťané, mezi vedením lze najít i kněze a vzdělance, kteří dokonce spolupracují s podsvětím. Boricovi, aby si udržel tvář, nezbývá než vůdce povstání potichu pozatýkat, aby nerozběsnili dav. Využije k tomu původně nestranné Rytíře Úsvitu, ale cíl se mu podaří - nenechá se oslabit před konkurenčními barony.

leden 852 k.l. - Povstalci jsou podle všech stop uvězněni na ostrovní pevnosti Lornova pěst. Traduje se, že se jim lord dokonce přišel osobně omluvit a potvrdil jim oprávněnost jejich nároků, ale kvůli okolnostem jim nemohl vyhovět.

855 k.l. - Gnómové bývají kvůli dlouhým letům izolovaného studia ostatními národy považováni za podivíny, objevují se kolem nich nepřátelské pověry či strach z vynálezů a bývají z vesnic a měst vyháněni. To vyvrcholí právě teď, kdy se rozptýlené skupinky z popudu lidského mága Ulricha seskupí a pomohou karathským rebelům v útěku z Lornovy pěsti.

856 k.l. - Vězni díky pomoci z vnějšku prchají a Lornova pěst se kvůli jednomu rozhněvanému raubíři dostane do plamenů.

863 k.l. - Podle tradičního názoru téměř všech karathských králů „za nejasných okolností" vzniká pouštní město Kel-A-Hazr. Mnozí zasvěcenci (včetně spisovatele Brenda Větomora) se však domnívají, že za jeho založením stojí ta čestnější část odsouzených z Lornovy pěsti spojená s domorodci. Titul vládce se ustálí na výrazu paša. Pašu volí náčelníci jednotlivých spřátelených pouštních kmenů, které jsou Kel-A-Hazrem sjednoceny. Pouštní lidé, kteří preferují kočovný život, si ho mohou bez jakéhokoli omezení nechat.

877 k.l. - Elfové obchoduji s novým přístavem - Kel-A-Hazrem, jenž nepředstavitelně bohatne diky obchodu s drahými kameny. Elfí učenci z Prahvozdu, kteří cestují po poušti, se tak poprvé shledávají se svými bratranci - slunečnými elfy.

890 k.l. - Veliká skupina Gnómů opouští své známé z Kel-A-Hazru a pouštějí se hlouběji do pouště nejen ze zvědavosti a touhy po neprobádaných půvabech. Konečně zde totiž vystaví své vysněné nezávislé město Cherubis, které má dosahovat stejné krásy jako staré sídlo gnómí civilizace Imraxilium a sloužit k podobným mírumilovným účelům...i proto si Cherubis před přemírou cestovatelů chrání iluzemi či umístěním ve vzduchu a odkrývají ho jen hostům. Někteří lidé na druhou stranu básní o skrytých pokladech, které musely po Velkém třesku zůstat v troskách Imraxilia v Krymských horách a dokonce se najdou dobrodruzi, kteří se je vydávají hledat.

cca 895 k.l. - Na Vlčí stezce u Tartenu se množí zprávy o napadení kupců a kovotepců přerostlými a znetvořenými vlky. Přeživší navíc často postihují záhadné choroby a blouznění. Bylo vysláno nezávisle na sobě několik skupin lovců, aby agresivní zvířata zlikvidovaly, ale vystopovaná sídla útočících smeček byla vždy ve dne, kdy by tam měla zvířata přespávat, kromě hromad chuchvalců chlupů naprosto prázdná.

915 k.l. - Karathská magická univerzita se rozrůstá, přidává se k ní mocná organizace Ohnivých mágů s hlavnim sídle v Kel-a-Hazre.

932 k.l. - V bystřině Isil, proudící z Alansijských vrchovin, byly jistým osamoceným poutníkem Satrem nalezeny zlaté valounky. Novina se rychle rozkřikne po celém království a k místu možného rychlého zbohatnutí se sbíhají klenotníci, horníci, obchodníci a hledači štěstí hlavně z řad lidí a trpaslíků. Potvrzuje se, že nešlo o klamnou zprávu a řeka je skutečně zlatonosná.

940 k.l. - Karathský panovník dává jednomu ze svých dobrých, leč neurozených známých Gerithovi Upřímnému na starost vybudování strážní věže a drobného zázemí pro ochranu isilských rýžovačů vzácného kovu. Alansijské vrchoviny totiž nejsou vlídné, obcházejí tam veliké šelmy a tlupy lidožravých obrů. Stavba se pod Gerithovým vedením rozroste a částečně i jako nápodoba nezdařeného ostrohského pokusu vzniká horská tvrz s výtečnou obranou a poměrně širokou posádkou. Upřímný je za svůj zápal povýšen do panského stavu a král mu nabízí strážní hrádek a okolí v léno. Do tohoto roku je tedy časováno založení rodu pánů z Isilu.

961 k.l. - Kdesi v bažinách na severu se ztratila desetičlenná skupina dobrodruhů, která se tam vydala hledat údajné ukryté gnómí a elfí poklady. Přátelé rodiny pohřešovaných vyzpovídali staré pocestné, co se v severních oblastech někdy pohybovali, ale zvěděli od nich pouze zprávy o nějakém záhadném, ale neškodně se tvářícím kultu nepochopitelných záměrů. Uvažovalo se o tom, že hledači pokladů byli zmámeni a převedeni na novou víru, usadili se v nehostinné krajině a zapomněli na předcházející životy. Tito lidé již každopádně nikdy v království uzřeni nebyli.

970 k.l. - V Gruberiku se objevuje pár zubožených lidí v kutnách s kápěmi a prosí o pomoc. Místní, ač nedůvěřivé povahy, jim přeci jen nabídnou jídlo a teplou cimru. Návštěvníci se zděšením ztěžka říkají, že sotva utekli nějaké hrozbě v bažinách, že uctívali špatná božstva a že ta se jim teď odměnila vraždou jejich druhů. Věčně opakovali slova „ moc", „příliš" a „přehnali". Brzy odjíždí kamsi na jih a nikdo další osudy podivných uctívačů nezaznamenal.

981 k.l. - Vyvrženci z Karathy, zločinci a piráti nečekaným úderem dobíjejí Har-Ganeth.

985 k.l. - V Har-Ganethu zbaveném vztahu s královstvím mezi vyznavači temných božstev vypuknou náboženské spory.

991 k.l. - Elfí vládci si stěžují na stále sílící přílivy dobrodruhů, kteří se snaží na jejich území a převážně v hlubinách Prahvozdu hledat pozůstatky po nějaké starobylé civilizaci. Jen málokdy se najde seriózní badatel, většinou jde o prosťáčky, kteří se snaží vyrabovat dávné svatostánky...a elfové jim musí ze své přirozeně dobré vůle pomoci, pokud se dostanou při pátrání po pokladech do obtíží.

1010 k.l. - V náboženských sporech vítězí vyznavači Zeira a získávají skutečnou vládu nad Har-Ganethem. Pozorovatelé z řad námořníků a rybolovců začínají souostroví, na kterém je město vybudováno, přezdívat Mlžné ostrovy. Prý je země i za jasného dne ve zbytku světa vždy zahalena temnými mračny a z jejího směru se linou podélné obláčky výrazně šedé páry. Brzy se však karathské lodě cítí natolik ohroženy četnými přepadeními, že se k Ostrovům na stovky uzlů neodváží přiblížit, proto mnoho informací o stavu v Har-Ganethu nemají ani ti nejmocnější.

1022 k.l. - Karatha se rozhodne za hojné účasti Rytířů Úsvitu poslat trestnou výpravu do Har-Ganethu s cílem dobýt zpět výsostné území, polovina lodi je zničena záhadnou bouří a v mlze naráží na útesy. Zbytek s přeživšími se sjednotí a v zátoce opevní, avšak pomocí temné magie jsou vojáci pokořeni. Podle hlášení pěšáka Labka zvaného Živého lordovi Boricovi III. Klidnému byli ostatní kněží, bojovníci, panoši, podpůrné jednotky i všichni pomocníci postupně zabiti a obětováni temným, pekelným božstvům. Labko měl lordovi vyřídit, že až dojdou zajatci, Ostrované si přijdou pro další oběti...

1023 k.l. - Na Mlžných ostrovech je ukřižován velmistr řádu Rytířů Úsvitu Alberik, jeho hlava se bez podání vysvětlení objevila před karathskou Západní branou. Dochází k velkým vojenským přesunům, náborům a všeobecnému zbrojení. Lord Boric III. se navíc konečně snaží vybudovat za pomoci trpasličích architektů pořádné opevnění Karathy a celkově připravit říši pro tušený vpád.

1040 k.l. - Pořádá se v pořadí druhé hromadné hledání Dei-Anangova poháru. Rytíři Úsvitu se tak snaží získat další sílu a morálku pro boj s Ostrovy, ale zpráva o skrýši v Alansijských vrchovinách se prokáže jako mylná.

1046 k.l. - Smrt lorda Borica III. Klidného, s níž umírají i vážné myšlenky dalšího boje proti Ostrovanům. Dědic trůnu, lord Gajal Lhostejný, strýcovu potřebu obrany a touhu po pomstě nesdílí.

1058 k.l. - Barbarské kmeny seveřanů jsou sjednoceny hraničáři a vzniká město Forhenhaim.

1059 k.l. - Lord Gajal Lhostejný završuje rušení nařízení svého strýce a popírání jeho představ rozkazem o rozebrání vznikající hradby s cimbuřím a poskytnutí materiálu pro měšťanské domy a paláce.

listopad 1079 k.l. - Nenadálá invaze Har-Ganethu v čele s knězem smrti Xarxeem do Karathy: Pulčíci z blíže neznámých důvodů pomoci odmítají, Kel-A-Hazrske loďstvo přijíždí až o týden později, neboť bylo podle všech šetření podplaceno, čímž Kel-A-Hazr ztrácí karathskou důvěru. Targoth má momentální vlastní politické půtky, takže posily přes první sliby poslat nemůže vůbec a ostatní spojenci disponují prostředky k vyslání pouze skromných bojových družin. Přestože jsou obranné prostředky omezeny, Karathská stráž ve spolupráci s Rytíři Úsvitu a stovkami dobrovolníků dlouho nenechá vetřelce projít. Zrádci však po pár dnech odrážených útoků otevírají městské brány a obránci se stahují ke Královskému paláci. Lord Gajal Lhostejný rezignuje na svou funkci - plnou pravomoc předává velitelům Karathské stráže a představeným Rytířů Úsvitu. Právě díky obětavosti členů Řádu rytířů Úsvitu, obzvláště jejich jízdy, se nakonec podaří před zmatečnými davy nemrtvých a zločinců město ubránit...cena je vsak vysoká, většina rytířů až na pár noviců a veteránů umírá v bojích, velmistr Markant přichází o ruku. Všichni se zabývají obnovou a nabýváním nových sil.

1080 k.l. - Xarxeova armáda po zadušeném pokusu o dobytí města putuje po pevnině a s jasným cílem ustoupí až k Isilské tvrzi. Ta je kvůli oslabení bitvou o Karathu v podstatě nechráněna, takže ji vetřelci dobudou a využijí jako svou baštu, odkud dále tyranizují své okolí a stejně jako karathští obnovují své stavy.

1086 k.l. - Konečně jsou poražena invazní vojska nekromanta Xarxea, který byl zabit při souboji s osamoceným velmistrem Rytířů Úsvitu Markantem Jednorukým. Bez vůdce ostatní Ostrované prchají zpět do Har-Ganethu, podle stop v Isilské pevnosti byl však hrdinný Markant po svém činu nejspíše zajat a následně ukřižován. Stal se na dlouhou dobu posledním a jedním z nejslavnějších velmistrů Dei-Anangova Řádu rytířů Úsvitu.

1111 k.l. - V Karathské knihovně se prvního dne tohoto roku objevuje záhadná kniha, která vypovídá o nějakém temném objektu u Velké propasti poblíž vesnice Gruberik. V těchto drsných místech se často ztrácejí lidé, což nahrává ději spisu. Neznámý autor údajně navštívil starobylý klášter a uviděl tam praktikované zlo toho nejčistšího zrna, mimo jiné upírské reje a hody na stále se svíjejících tělech. Většina hodnostářů i veřejnosti shledává dílo jako důmyslně sepsaný a umístěný strašidelný příběh, ale najdou se i tací, kteří knihu považují vedle útoku Ostrovanů za vrcholný důkaz o blížící se zkáze světa, k čemuž převážně nahrává magické datum karathského kalendáře.

1112 k.l. - Konec světa a nastolení nových pořádků pod vedením starých bohů se zatím nekoná.

1115 k.l. - Všestranný karathský vědec a badatel Lurenz Suchý, který vždy obdivoval gnómí kulturu a řídil se jí, vyhlašuje po celém království nabídku na skvěle placenou cestu do hlubin pouště, kde má být veden archeologický průzkum. Přestože nikdo nemá jasné podklady, mnozí dobrodruzi se k němu přidávají a koncem roku několik tuctů dobře vybavených cestovatelů opouští brány Kel-A-Hazru.

1119 k.l. - Lurenz Suchý byl najednou nalezen skupinou pouštních lidí, jak se sám vleče po poušti a blekotá něco o nálezu města starodávné civilizace. Pašův osobní lékař v Kel-A-Hazru ho vyšetří a diagnozuje ztrátu rozumu, vědec však stále trvá na své chaotické vidině záhadného místa. Jeho doprovod nebyl stejně jako údajné čarokrásné město již nikdy spatřen a Lurenz není schopen podat bližší informace. Gnómové i sluneční elfové jakoukoli spojitost s jejich pouštními sídly rozhodně vyvracují.

1133 k.l. - Bran Rozvážný sjednocuje karathské válečníky ochotné bránit svou zemi a zakládá Vojenskou akademii, se kterou záhy vzniká i všeobecná Karathská armáda. Jedná se o světskou náhradu zaniklého Řádu rytířů Úsvitu a zároveň o první pravidelné vojsko, které nezávisí na vůli leníků účastnit se bojů . Vojáci pocházející ze všech vrstev společnosti poslouchají výhradně rozkazy svých velitelů, kteří se řídí pokyny vlády, zatímco starší Karathskou stráž má na starost městská rada.

1156 k.l. - V jednom z vedlejších trpasličích dolů na jihu Krynských hor dojde k neštěstí. Horníci se prokopávají ke kamení, ze kterého sálá horko. Hnáni zvědavostí a touhou po objevu nového roztaveného kovu se trpaslíci vší silou prorazí nejžhavější stěnu, až se probourají do jakési rudě zářící šachty, možná až do nitra sopky. Tím však důlní záznamy končí, neboť z odhaleného místa vylézají planoucí bytosti a odhodlané pracovníky dolu bezdůvodně napadají. Trpasličí král po zhodnocení situace několika bojovníky moudře rozhodne o stažení zpět do Khar-Durnu a o zavalení všech chodeb, které doly spojují s jeho říší.

1190 k.l. - Karathské království a jeho spojenci uvalují obchodní embargo na Kel-A-Hazr, který začíná obchodovat s Har-Ganethem. Do dějin následně vstupuje známé a výnosné pašování karathského dřeva do Kel-A-Hazru jako „Kauza těžkých dubových kmenů".

1201 k.l. - Obchodní embargo je prý převážně kvůli narušeným zájmům hospodářského rodu Tabernů brzy ukončeno, ale vztahy mezi Karathou a Kel-A-Hazrem zůstávají stále napjaté.

1214 k.l. - Pulčíci dále obratně bohatnou, jsou proto karathským lordem podezříváni z obchodu s Mlžnými ostrovy.

1228 k.l. - Elfové podávají důkazy, které vyvracejí spolčeni pulčíků s piráty z Har-Ganethu.

1242 k.l. - V Karathě se objevuje zdrcující mor a přináší s sebou obrovské ztráty. Z nákazy jsou podezřívány Mlžné ostrovy, neboť choroba byla jasně umístěna a vypukla naráz ve všech čtvrtích. Oslabené království však nemá na další trestnou výpravu energii a všichni se bojí podobného výsledku jako v roce 1022, proto se kromě budování lazaretů a nového Juanina chrámu nic většího nepodniká. Mnozí obyvatelé ze strachu z onemocnění odjíždějí na venkov, Karatha se dočasně vysidluje.

1247 k.l. - S velkým přispěním kněží je mor zažehnán.

1258 k.l. - V poušti Abhgad be Dali je vybudován chrám. To by nebylo tak zvláštní, na písku jich stojí desítky, ale tento založil Kult draka, jak mystické společenství kel-a-hazrští nazývají. Jeho členové prý uctívají obrovské rudé stvoření, které sídlí pro svou velikost skryto mezi dunami a pouštními bouřemi.

1270 k.l. - V hloubi Dorenského hvozdu je osídlen takzvaný Shardonský hájek. Do těchto míst se přesouvají všichni se zájmy o přírodu a dokonce někteří druidové, kteří jsou členy Bratrstva lesní moudrosti z Prahvozdu. Muži a ženy mnoha ras zde v bezproblémovém soužití pečují o zvěř a o lesík, zušlechťují ho a snaží se po celém hvozdu zajistit klid a přirozený běh věcí.

1309 k.l. - Záhadně mizí Dian, kandidát na post arcimága Karathské magické akademie. Místo něho do vedení usedá mladý, avšak neskutečně nadaný mág Lucianus.

1320 k.l. - Námořnictvím otřese targothský vynález obrovské plachetnice jménem galeona. Vynálezce a majitel loděnic Myšpulín Pomořanský okamžitě násobí výrobu pro targothskou flotilu, neboť se její zámožní vlastníci a admirálové snaží získat co největší počet nejpřevratnějších lodí poslední éry. Galeony jasně potvrzují námořní převahu Targothu a ostatních ostrovů, které kolonizoval.

1324 k.l. - Karathští vojáci hlásí, že si mohou na východě oddechnout. V bažinách prý tradiční nepřátelé lidí - orkové - náhle začali bojovat s jakousi starodávnou ještěří civilizací, podle zvěstí vedenou uctívaným polobohem. Zkrátka orčí kmeny se natolik vyčerpávají šarvátkami na kraji močálů, že protentokrát nechávají lidské osady být a vzkvétat.

1331 k.l. - Po celém království se roznese zpráva o zázračné čarodějce, která svými léčitelskými schopnostmi pomáhá obyvatelům vesnice Gruberik s těžkým životem. Brzy se k Eraně začnou uchylovat desítky potřebných, kterým ani Juana nedokázala úplně pomoci. Ať už jde o malomocné, zmrzačené či prokleté, v její bylinné zahrádce vždy naleznou alespoň úlevu. Objevují se i zámožní šlechtici, kterým, aby Erana zajistila živobytí nemocným, za vysokou úplatu poskytuje masti a lektvary na lásku a krásu. Tamními je čarodějka chována v úctě i po své smrti.

cca 1340 k.l. - V blízkosti Karathské východní stezky se stále více rozmáhají lupiči, kteří obtěžují hojné počty obchodníků, cestujících k elfům, nebo naopak z Alwarielu do Karathského království.

1349 k.l. - Podle šetření Karathské stráže se neznámý alchymista uchýlil do starého majáku na západním pobřeží, který byl jako první objekt vypálen při útoku Ostrovanů v roce1079 k.l.. Důstojníci již podivína shledávají neškodným a nechávají ho v zapomenuté ruině dožít. O alchymistovi dále není slyšet, nejspíše se v ústranní uklidnil.

1354 k.l. - V elfím hvozdě vypukne obrovský požár, opět jsou podezříváni zločinci z Har-Ganethu. Provedení je podobné jako v případě karathského moru - ohnisek je několik v různých končinách, takže hašení je nadmíru obtížné a vyžádá si oběti na stromech i obyvatelích. Můžeme proto říci, že Mlžné ostrovy svou nenapravitelnou nenávist vůči karathským a jejich spojencům projevují po odražené invazi spíše záškodnickými akcemi a intrikami. Například karathský kníhovník gnóm Merudo ve svých knihách věčně upozorňuje, že se jedná o přípravu nepřátel na něco většího, takže ostražitost nesmí polevit.

1356 k.l. - Seveřané z Forhenhaimu se poprvé dostanou do styku se takzvanými sněžnými orky, které podle místních legend vede z pevnosti na skaliskách mocný ledový půldrak. Setkání okamžitě přeroste ve střet, kdy čtyři houževnatí válečníci v Krynských horách pokoří skupinku orčích zvědů. V podobnéch duchu bude probíhat soužití na sousedícím území i do budoucna, nejde však zdaleka o žádné významné boje či dokonce válku.

1361 k.l. - V Krynských horách se podle poznatků Karathské magické univerzity usazuje mág, který se dlouhá léta snaží o výrobu nějakého dokonalého stroje či golema. Se smrtí vyšetřujícího čaroděje však pozornost vyšších hodnostářů opadá a žádné další zprávy o tvůrci nemáme.

1369 k.l. - Mladý Dorn Ander a jeho skupina hraničářů získává od velení Karathské armády povolení vytyčit předsunuté tábořiště uprostřed lovišť pár mil za Karathou. Průzkumnická obydlí se stávají oblíbenou zastávkou mnoha cestovatelů i lovců a od nich s vděkem získávají označení Dornova osada.

cca 1375 k.l. - //první současnost, aktivní život předcházejících hráčských postav na Thalii

1376 k.l. - Mág z Krynských hor se stává nečekanou hrozbou obzvlášť pro vesnici Ivory. Jeho čerstvě zhotovený golem se pustí do drancování a dokáže ho zastavit až několik odvážných dobrodruhů. Nad Ivorským jezírkem jim byl v brzku vděčným starostou Olegem vztyčen památník za záchranu Ivory.

1381 k.l. - Stále naléhavější problémy s nemrtvými na Karathském hřbitově vyřeší až paladin Balian se svou družinou...někteří z hrdinů však v boji s bezduchými těly padnou a v chladných kryptách zůstanou navěky.

1382 k.l. - Vzniká nestranný magický spolek Stříbrný kruh se sídlem v Ivory. Postupom času sa stáva ďalšou súčastou magické univerzity v Karathe a svoje hlavné sídlo presúva do ostrovného mesta Targoth.

1384 k.l. - Na Mlžných ostrovech je údajně založena Temná legie, obávaná výkonná složka Zeirovců. V nadcházejících letech její členové obtěžují obyvatele pevniny a dostávají se do střetů s dobrodruhy a strážemi.

1385 k.l. - Pořádá se velkolepý turnaj na Karathském kolbišti! Má oslavit dobrou a svobodomyslnou vládu lorda Lamberta III. Dobrotivého, účastní se šlechtici i prostí neznámí z celého království. Hlavními vítězi se stává bojovník Krus Kolohnát a lučištnice Mei.

1387 k.l. - V Dorenském hvozdu se nezvykle rojí skřeti, kteří z něj postupně vyženou všechny kolemjdoucí. Po týdnech sílícího nebezpečí a šarvátek udeří na prosperující obec Ivory. Ta je dobyta, avšak široká skupina informovaných dobrodruhů a členů vznikající domobrany podnikne náročnou cestu do útrob skřetího území, kde zlikviduje velení i příliv posil. Ivory je znovudobyto Karathskou armádou a za okamžik obnoveno.

1388 k-l. - S úsilím obyvatel a díky štědrosti poutníků vzniká samostatná Ivorská domobrana, která má na starost bezpečnost rozvíjející se vesnice i pátrání po nedostižitelných lotrech.

1390 k.l. - Do Krynských hor vytáhne početná skupina dobrodruhů různých ras i povolání, hledající čest a slávu. Pokusí se pokořit starého bílého draka, ale do posledního v jeho doupěti zemřou. Podle trpasličích pozorovatelů byla však bestie vážně zraněna a určitě na tento souboj nikdy nezapomene. Žádný velký drak tedy zatím nebyl živou rukou poražen.

1391 k.l. - Konečně je zničen dobře bráněný srub banditů, kteří tarasili oblíbenou pěšinu na sever od Karathy! Neobejde se to však bez záhady: Karathská stráž jasně vylučuje, že by rozvalení sídla poblíž propasti bylo její práce. Někteří obyvatelé si povídají, jestli v tom kvůli sporům s lupiči náhodou nemělo prsty domnělé karathské podsvětí...ať tak či onak, zahnaní a oslabení darebáci se nejspíše opět přesunuli na další, zatím neznámé místo.

1394 k.l. - Skupina zkušených cestovatelů, vedená bratry bojovníkem Vojrojem a mágem Tzickem Drobnými, získá jako odměnu za své činy v místních bojích se skřety a orky ruinu pevnosti Ostroh. K překvapení lorda Lamberta III. si toto zapomenuté území sami vyžádají a pod podmínkou, že noví ostrohští obyvatelé budou plnit původní plán - bránit pro hospodářství významnou Východní stezku a krýt východní bok království - jim lord skutečně nechává částečnou nezávislost. Bratři pevnost rychle zrekonstruují a časem se v mohutné staronové tvrzi koncentrují různí nezávislí žoldnéři. Je rozhodnuto o založení sdružení Železná pěst, větší vazba na Karathu se vytrácí.

1395 k.l. - V době největší prosperity se dávno zapomenuté zlo probouzí k životu a zatímco se někteří lidé strachují, že je smetou bohové, kteří sestoupí z nebes, nebezpečí přichází z míst pod jejich nohama! Karatha se stane dějištěm dalších bojů. Zatímco armáda řeší další útoky orků na východě, významní obyvatelé království včetně Lamberta III. jsou vyvražděni a město je náhle dobyto temnými elfy a jejich pochopy. Navrátivší se vojenské oddíly a spojenci je sice v dalším střetu vyženou, ale i tak jde o příšernou ránu pro celou říši. Není však postižena jako zdaleka jediná... svět se musí velice rychle přeorientovat na čerstvého nepřítele. Přichází třetí věk, doba naplněná obavami a novými pořádky ve společnosti.

__________________________________________________________________________________


Doufáme, že čtenáře seznam událostí 2. věku potěšil i poučil, nechť se stane věrným pomocníkem při řešení každého problému!

Doporučená cena: 400 - 500 zl.

Vydala Karathská historická společnost, všechna práva patří jí.

 

 

 

Časová přímka Povrchu pro III. věk

 

Úvod vydavatele:


Události posledního tíživého století představujeme v domnění potřeby uvědomění všech těžkých chvil našich i našich předků. S přáním veselé mysli a žádného setkání s drowí hanebností:

Hrdý tvůrce - Saanri a kolektiv z Karathské historické společnosti
__________________________________________________________________________________


1395 k.l. (2677 e.l.) - Po náročné bitvě jsou z Karathy vyhnáni všichni temní elfové a jejich pochopové. Drowové, jak bylo zjištěno, že se sami jmenují, neutrpí v porovnání s na počátku roku vyvražděnými lidmi olbřímí ztráty, ale vzhledem k jejich počtu a zákeřnému způsobu boje jde i tak o velice hořkou porážku. Mnoho z nich se stáhne kamsi do útrob země. Spojenci, kteří znovudobyli město, se zaměří na prohledávání domů a trosek, avšak útočníci byli precizní a přeživších je nalezeno pouze do jednoho tuctu. Karathská armáda po bitvě pohotově obnovuje své síly a připravuje se k zabezpečení širšího území.

léto 1396 k.l. - Jízdní jednotka se vypraví k blízké vesnici Ivory. Najde zde jen vypálená stavení, drowové utekli bez boje. V podobném duchu jsou zajištěna i ostatní významná místa Karathského království. Jedinou dobrou zprávou zůstává, že pulčíci z Doubkova se díky podařeným vzájemným vztahům ujali velké části ivorských obyvatel.

podzim 1396 k.l. - Dochází k prvním odhadům škod po nečekané drowí invazi. Ivory bylo zničeno celé, Karatha pozbyla skoro všechny obyvatele, ač k masivnímu bourání budov nedošlo. Isilská tvrz se s vypětím všech sil ubránila, Doubkov nejspíše nepatřil k temnému podtemnímu zájmu. Vzdálenější oblasti Karathského království také přímo neutrpěly, rychlý útok byl jasně cílený na hlavu říše a její setnutí, proto zde působil o to drtivěji. Je těžké se vzpamatovat, hlavní město stále zůstává bez rady a království bez panovníka. V zemi vládne napětí a obavy o budoucnost.

zima 1396 k.l. - Je zaznamenáno, v jakém neúměrném kontrastu ke zbídačenému Karathskému království za posledních několik let zbohatlo pouštní město Kel-A-Hazr. Nikdo přesně nezná původ hospodářského rozvoje, zlí jazyci ale uvažují o tom, že pouštní lidé získali na úplatě od Ostrovanů, aby se prvně nepletli do souboje mezi karathskými a drowy. Na to by však neměl být brán přehnaný zřetel, neboť jistotou zůstává, že jakmile byl úder proveden, kel-a-hazrští stejně jako elfové a ostatní spřátelení okamžitě podali pomocnou ruku. Obyvatelé pouště navíc patří k nejštědřejším peněžním dárcům, kteří ve své podpoře neustali po odražení nepřátel z Podtemna a moudře napomáhali i při rekonstrukčních pracech.

1397 k.l. - Téměř dvouleté bezvládí je ukončeno, když na naléhání obyvatel přijme správu nad znectěnou zemí vážený Thalův kněz Zak. Ten patřil k několika šťastlivcům, kteří jako zázrakem drowí útok přežili. Od vojska přejímá moc a zatímco vede nejpalčivější rekonstrukční práce, hledá i právoplatného dědice po zavražděném Lambertovi III., jenž by dodal lidem sil a jistoty.

1399 k.l. - Do pusté Karathy se pomalu přesouvají noví měšťané a zařizují si zde své živnosti, ač mohou být velice nejisté. Tím se městu částečně vrací její původní život.

cca 1400 k.l. - Po zajištění nejnutnějších věcí pro život se na sobě nezávisle posilují posádky a opevnění všech tvrzí. Obzvlášť Isilští páni si uvědomují svůj význam jako ochránců hranic království, neboť drowí posluhovači se vyrojili při invazi právě nedaleko Isilské pevnosti. Lidé nikde v zemi se nechtějí zdržovat mimo ochranu hradeb a stráží déle než jest nutné.

1405 k.l. - Kvůli tíživé době vznikl nápad na obnovení sdružení zbožných ochránců - Řádu rytířů Úsvitu, který zanikl po ubránění se před Ostrovany za II. věku. Nový název Řád čestných rytířů Úsvitu s úctou zdůrazňuje svůj odkaz. Je to velká sláva povzbuzující lid, brzy se do Dei-Anangova řádu přihlašují tucty ochotných mladíků. Ze začátku ale žádné válečné úspěchy vidět nejsou, neboť nepřítel je příliš nezachytitelný a důmyslný.

1406 k.l. - Do původně se rozvíjející, teď však zpustošené vesnice Ivory se přeci jen z pulčické osady vrací její původní obyvatelé a se sebevědomím se pouští do výstavby a opětovného osidlování. Velkou zásluhu na tom (stejně jako na předchozím organizovaném ústupu k Doubkovu) mají členové Ivorské domobrany.

1409 k.l. - Snahy o vybudování pohlednější a lépe bráněné vesnice Ivory jsou opakovaně mařeny blízko tábořící velkou skupinou gnollů, která využívá oslabení a pokouší se osadu drancovat. Tímto jsou práce v podstatě zastaveny, jest ohrožen přísun materiálu i zásob.

1410 k.l. - Ivorskou krizi vyřeší družina dobrodruhů, kteří za pomoci lsti konečně početnou gnollí tlupu zahání. Na připomenutí jim byl vybudován pomníček. Ves se postupně vzpamatovává a začíná vzkvétat.

1416 k.l. - Po prvním rozsáhlejším vyslání zvědů jest zjištěno, že nedaleko Isilské tvrze je skutečně umístěn zdroj vší zloby, která se na království vrhla. Údajně je v nějakém průsmyku vystavěno temné město Hag Grar, do kterého pro prospěch drowů směřovali všichni uctívači temných bohů a zrádci, aby připravili útok roku 1395 k.l. Po zdevastování Mlžných ostrovů se sem přesunuli i jejich přeživší obyvatelé...jedná se tedy o nový a nejspíše i nebezpečnější Har-Ganeth. Město je však chráněno více než černými kletbami - je silně opevněno a u jediných dvou stezek k němu vedoucích jsou v odolné skále Alansijských vrchů vytesány mocné pevnosti.

1425 k.l. - Správce Zak konečně nalezne přípustného dědice trůnu a nechává se jím vystřídat. Nový lord se zove Thausar I. Ztepilý a je vzdělaný i nadaný magickými schopnostmi. Okamžitě se pustí do praktické správy země a za jeho třiatřicetileté vlády se království dokáže povznést na předcházející úroveň, ačkoliv s těžkou zátěží v podobě nevyzpytatelných drowů.

1427 k.l. - Nadmíru schopný legendární zvěd tajné služby Felix Felicis zjišťuje, že v Hag Graru po protržení bariéry přebrala moc Temná legie, svého času jedna z významných organizací Ostrovanů. V jejím čele, jak tomu hanební obyvatelé města věří, stojí inkarnace boha Helgarona. Těžko říci, nakolik to je pravda - více znalostí nebylo možno zajistit. Kromě toho se začínají šířit zvěsti, že Černý rytíř, jak bývá nazývan zrádný šlechtic-zběh, jenž byl vyslán prošetřit zdejší dění, uspořádal podle vzoru starého Řádu rytířů Úsvitu vlastní uskupení temných bojovníků. Jeho rytíři se řídí zvrhlými pravidly a překrouceným kodexem cti.

1432 k.l. - Laurie DyNen zvaný "Libozvučný" dokončuje Bardskou akademii a zde sdružuje umělce z různých koutů Karathského království, aby mimo jiné osvěžovali ztrápené mysle obyvatel.

1450 k.l. - V Karathě je uzavřena smlouva o vzniku tzv. Ochránců Světla - tj. společenství Dei-Anangových Rytířů Úsvitu, Milosrdných služebníků Juany a mnišského řádu Strážci Hodnot. Důvodem jsou rámcově společné zájmy a nutnost spojení sil v boji proti přetrvávajícím a sílícím nebezpečenstvím. Jako společné sídlo je ustanoven starý hrad nedaleko hlavního města a obce Ivory. Společenství musí podobně jako šlechtici respektovat nařízení a autoritu krále, který si často vybrané Ochránce volí jako své nejbližší pobočníky. Velkolepý a oslavovaný akt dodává karathským vědomí o jejich místě ve světe a o schopnosti ubránit se před stále některými tajemstvími zahaleným Podtemnem. Přestože jej lze utlumit, strach běžných obyvatel z dalších rán se však tak snadno vyléčit nedá.

1452 k.l. - Karathská armáda po opakované zdařilé spolupráci s Ochránci Světla poznává její výhody a velení obou organizací se stále přibližuje. To je završeno tzv. Prospěšnou dohodou, ve které se potvrzují společné cíle a je rozhodnuto o jednotném postupu proti všem narušitelům bezpečí Karathského království. Vojsko se tudíž na základě společných cílů a postupů stává volně přidruženou organizací k Ochráncům Úsvitu. Důstojníci jsou povinni respektovat svrchované pokyny, které se však nikdy nesmí protivit zájmům království, a na oplátku mají přístup k jednotným informacím o nepříteli, společným výcvikům, doplňují se, mohou snáze sdílet své zkušenosti s rytíři a ostatními Ochránci či mají silnější oporu v boji proti množícím se hrozbám. Zároveň tímto úkonem pod Ochránce Světla spadá samozřejmě i Branova vojenská akademie. Vznikem spojeného bloku tedy není narušena bojeschopnost ani tradice Karathské armády.

1458 k.l. - Thausar I. na sklonku svého života po vzoru Feudala I. obnovuje titul krále pro panovníky Karathského království. Umírá bezdětný, z čehož jsou opět podezříváni spojenci drowů - bývalí Ostrované. Thausarovým nástupcem se stává jeho poctivý bratr Boric IV. zvaný Chraňštístko.

cca 1465 k.l. - Karathská knihovna, jak se stalo i díky gnómovi Merudovi její tradicí, usiluje o připomínání všech invazí do Karathy, těžkého začátku III. věku i neopadající hrozby možných zrádců. Snad se již nebudou opakovat některá zanedbání jako v daleké minulosti.... na drowí útok Karatha jistě jen tak nezapomene.

1470 k.l. - Množí se zprávy o ztrátách jednotlivců i celých výprav těch, kteří se nacházeli mimo hradby osad po setmění. Okamžitě jsou podezříváni temní elfové a jejich podlá taktika boje. Obzvlášť obyvatelé vesnic se na noc pečlivě uzamykají ve svých příbytcích, stávají se podezíravějšími vůči cizincům.

1472 k.l. - Král Boric V. svěřuje prosperující obchodní křižovatku Ivory do správy drobnému šlechtici, zemanovi Václavovi Smířlivému. Tento poklidný muž jest pánem vsi a přilehlých polí dodnes.

1485 k.l. - Na Karathský trůn nastupuje Boricův syn Boric V. Hromotluk, avšak o vládu valný zájem nejeví.

1490 k.l. - Další průzkumy nepotvrzují přítomnost drowů na královském území, ale to bezpochyby neznamená, že by krvežízniví temnomilci svých snah zanechali; Opakována varování před lehkovážností z úst Knihovny i Karathské armády.

1492 k.l. - Po sedmi letech král Boric V. odstupuje a věnuje se své oblíbené činnosti - šarvátkám a zápasům. Mezi veřejností se objevuje mnoho zmatečných zpráv a představivost po hostincích pracuje.

1494 k.l. - Králem se stává vzdálený potomek Lamberta III. Dobrotivého, Lambert IV. Vlídný. Tou dobou třináctiletý mladík byl odhalen díky zaklínačům z Karathské magické univerzity. Po korunovaci se obklopí rádci, mezi nimiž brzy začne hrát prim markrabě Ambit a Lambert IV. jeho pokynům častokráte podřizuje svá jednání.

1495 + k.l. - Thalijská současnost, nejistá budoucnost je otevřena všem, kdož ji chtějí tvořit.

________________________________________________________________________________

S vírou v naši bezpečnost sepsáno roku 1495 k.l. Saanrim a kolektivem z Karathské historické společnosti

 

//autor časových přímek: Žorž