Zeměpis Podtemna

Geografie Podtemna

...aneb psaná a vyprávěná mapa jak se po generace předává



odtemno se rozkládá v přirozených i ražených puklinách, tunelech a jeskyních pod povrchem Thalie. Přirozené vznikly vulkanickou a tektonickou činností, ty ražené pak dřinou stovek generací otroků jakož i dalších podivných obyvatel podtemna, ať již zvířat, bytostí na povrchu neznámých nebo všeliké havěti. Geografové napočítali pět hlubinných vrstev, kde první se nachází zhruba 300 stop pod hladinou moře a každá další přibližně 500 stop pod předcházející. Nejhlubší vrstva u samých kořenů země je tedy asi 2300 stop hluboko.

Jádrem podtemna vždy byla třetí hlubinná vrstva, někdy nazývaná Staré podtemno. Tam se nacházejí jádra důležitých sídlišť – drowského Charaxssu, duergarského Hagolu a svirfneblinského Che'el del Wlailts. Charaxss a Hagol pak spojuje největší přirozený tunel - Dhull'Bhar, přes dvacet mil dlouhá a místy přes dvě míle široká puklina. Dhull'Bhar a dál na východ ležící propast Tu'fyr Da'uren dělí podtemno na severní a jižní část, kde menší jižní je ohraničena mořskou hlubinou, zatímco větší a méně známá severní část sahá až pod kořeny Krynských hor a Údolí Větrů. Stejně půlí podtemno i propast Ix'Rafh ale naopak na západní a východní část a vymezuje tak přirozené sféry zájmů - západní duergarskou a východní drowskou.

Podtemno je tak přírodními útvary děleno na čtyři kvadranty. Severozápadní neboli kvadrant ohně se sopkou Buki Spo'taa, jihozápadní neboli kvadrant země, kterému dominují ruiny města Aggar, jihovýchodní neboli kvadrant vody s mohutným zřídlem hořké vody v Dhall'eru, které napájí řeku Riknuath Niar a konečně severovýchodní neboli kvadrant vzduchu, nejméně známá část podtemna, kde údajně sídlí vyspělá civilizace Illithidů.

Hlavními komunikacemi podtemna jsou tunel Dhull'Bhar, dno Ix'Rafh a podzemní řeky Mith Niar'haanin a již zmíněná Riknuath Niar. Zatímco blízko povrchu tekoucí Mith Niar'haanin spojuje Charaxss, Hagol a Zrill'Mar a tam vyvěrá na povrch aby se vylila do moře, hořká Riknuath Niar pramení na čtvrté hlubinné v Dhall'eru mnohočetnými zdroji. Dhall'er je sám sobě rozvodím, část vod odtéká Zamořenými tunely, okolo Charaxssu, kolem Che'el del Wlailts k moři, druhá část teče na východ a vylévá se bezpočtem vodopádů do obrovské propasti Tu'fyr Da'uren, kde napájí močál na jejím dně.

V místě, nazývaném druhdy Střed Podtemna, kde propast Ix'Rafh přetíná Dhull'Bhar stojí most, odvážná stavba vzniklá spojenými silami drowů a duergarů. Podepřena vprostřed přirozeným pilířem zvaným Zub Ix'Rafh, se dvojitá mostovka pyšně pne nad bezednou temnotou a podává důkaz o možnostech spojení drowského důmyslu a duergarské vytrvalosti a řemeslné dovednosti. Naopak, nedaleko stojící Prokletá věž a přilehlá hrobka a na druhé straně památník v Baghar Nar ukazují důsledky vzájemných svárů a pří. Celá legenda o stavbě mostu a následných bojích není obsažena v tomto svazku, je však užitečné se zmínit, že příčinou roztržky mělo být tajně, na příkaz drowů vybudované schodiště uvnitř Zubu, údajně vedoucí až na dno Ix'Rafh. V následné šarvátce, která byla zárodkem většího konfliktu, však zahynuli všichni, kdo mohli o schodišti podat svědectví a dodnes nebyla jeho existence prokázaná.

Dalšími místy hodnými pozornosti jsou sídliště hlubinných půlčíků Daf Jamova hlubina na terasách na severním konci Ix'Rafh, trosky Aggaru, které propojují několik hlubinných vrstev, ale jsou obydleny všemožnou havětí a Kyselinové jezero rozlévající se na jihu druhé hlubinné.